EET: Pár nebezpečných mýtů

   aktuality

EET: Pár nebezpečných mýtůS blížícím se termínem první vlny nasazení elektronické evidence tržeb se na internetu objevuje řada tipů a návodů, které by se daly shrnout pod titulek "Jak na EET vyzrát a nic neplatit". Některé z nich jsou však poněkud, nebo i hodně zavádějící a méně znalého podnikatele mohou přivést do situace, kdy k danému termínu nebude mít funkční zařízení a bude muset buď dočasně zavřít provozovnu, nebo riskovat pokutu. Shánění vhodného řešení v časové tísni také není nejlepším způsobem, jak si pořídit vysoce spolehlivý nástroj, se kterým budete denně pracovat. Cena tedy nemusí být vždy tím nejdůležitějším kritériem.

V praxi každý z nás používáme spoustu bezplatného softwaru. Většinou ale tam, kde nás jeho případná nefunkčnost, zastavení aktualizací nebo nekompatibilita s novým operačním systémem počítače sice možná trochu omezí, ale neohrozí. V případě programu, který má komunikovat s finanční správou (a jeho použití bude jistě zpočátku pozorně sledované), není zrovna nejlepším nápadem sice ušetřit, ale tím pádem vzít na sebe všechna rizika. Rozeberme si proto několik takových "dobrých návodů" a podívejme se, jestli jsou opravdu dobré.

Když už si podnikatel něco pořídit musí, měl by toho využít a sáhnout po zařízeních, které mu vedle splnění povinnosti dají další přínosy.


Obejdu se bez paušálů

Paušální měsíční poplatky jsou často vydávány za zlo a snahu dodavatelů zařízení pro EET vydělat na chudácích podnikatelích. Skutečnost je ale jiná. Větší část paušálu tvoří náklady na cloud a technickou podporu. Proč cloud? Mezi nabídkami sice najdete i řešení bez ukládání dat na vzdálený server (nejméně v jednom případě je dokonce vydáváno za výhodu), ale už se nikde neříká, jaká rizika to přináší. Ze zákona jsme totiž povinni uchovávat všechna data o účtenkách po dobu 10 let. Jestliže si tedy podnikatel zvolí řešení bez cloudu, odpovídá za jejich archivaci sám. To je nejen nepohodlné, ale také riskantní. Jestliže budete archivovat data na konci dne a v poledne vám program přestane pracovat, máte smůlu a v případě kontroly nebude co ukázat. Kdežto v cloudu se data ukládají okamžitě, současně s odesláním na FÚ.

Zákon dává v případě poruchy lhůtu 48 hodin na dodatečné odeslání dat. V měsíčním paušálu je proto také zahrnuta technická podpora zákazníků, která je nastavena tak, aby byla funkčnost včas obnovena. Dodavatel bezplatného softwaru bez jakýchkoliv poplatků vám samozřejmě nic takového neposkytne - z čeho by to také platil. Jestliže tedy dojde k poruše, je na vás, jak se s tím vypořádáte. To ale stejně tak platí pro hardware - telefon, tablet, počítač. Někteří podnikatelé chtějí použít to, co už mají. Ale v případě poruchy jim samozřejmě nikdo přístroj nevymění ze dne na den, i kdyby byl v záruce.

Podle zákona se sankce neuplatní, pokud podnikatel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Je ovšem otázkou, jestli stažení bezplatného software bez jakékoliv technické podpory laikem, který se v IT nevyzná, a následná bezradnost, co s tím, když přestane fungovat, budou posuzovány jako veškeré možné úsilí.


Stačí mi můj mobil

Chytrý mobil má skoro každý podnikatel, tak proč ho nevyužít? Důvody jsou nejméně dva. Jedním z nich je velikost. Pokud evidujete jednu platbu denně, zřejmě vám (ani zákazníkovi) nebude tolik vadit, když při zadávání údajů sem tam ťuknete na malé klávesnici vedle. V běžném provozu je ovšem takové řešení téměř nepoužitelné a zvyšuje riziko chyb. Na finančním úřadu asi zbystří, když od vás půjde za každou druhou platbou storno.

Pokud už jste si nějakou bezplatnou aplikaci na mobil stáhli, vyzkoušejte, co se stane, když vám ve chvíli, kdy s ní pracujete, někdo zavolá. Hovor má totiž vždy přednost. A až ho ukončíte, co vám ze zadaných údajů zbude?

Pokud už tedy chcete pro EET využívat mobil, měl by to být přístroj, který nepoužíváte pro telefonování. Se samostatnou SIM kartou, třeba s internetovým připojením.


Internet mít nemusím

Lhůta 48 hodin na dodání dat finanční správě svádí k představě, že podnikatel může na internetovém připojení v provozovně ušetřit. Jednoduše vše odešle, až když se večer vrátí domů, nebo dokonce odněkud, kde je volné připojení k wi-fi. Jenže udaná čtyřiceti osmi hodinová lhůta slouží pro mimořádné případy, kdy nastanou technické problémy s internetovým připojením nebo zařízením. Nemůžete ji tedy používat denně.

Na případy, kdy třeba není možno být online (dejme tomu horská chata, která je mimo dosah signálu), pamatuje zákon tzv. zjednodušeným režimem. Do něj spadají i případy, kdy by "evidování běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně snížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou". O povolení zjednodušeného režimu musí podnikatel žádat a je jisté, že neuspěje s argumentem, podle kterého by ho měsíční poplatek za internet zruinoval.


Vystačím si bez tiskárny

Žijeme v digitální době, proč si tedy zbytečně kupovat tiskárnu? Můžeme přece zákazníkovi poslat účtenku v SMS nebo e-mailem. To je sice pravda, ale jen částečná. Z komentářů k zákonu totiž vyplývá, že podnikatel v případě fyzické přítomnosti zákazníka musí při uskutečnění tržby vystavit účtenku, bez výzvy ji fyzicky poskytnout zákazníkovi jejím umístěním na příslušné výdejní místo a neuskutečnit dispozici s účtenkou v rozporu se sdělenou vůlí průvodce plnění (tedy zákazníka).

Elektronické formy účtenky pak slouží především v situacích, kdy zákazník není přítomen (například nákup na internetu placený kartou). Existují sice názory, že je možno si se zákazníkem domluvit, v jaké firmě účtenku obdrží, ale je zřejmé, že zákon považuje fyzickou papírovou účtenku za kontrolní nástroj, potvrzující, že byla vystavena právě v okamžiku zaevidování tržby. E-mail, který zákazník otevře třeba po svém návratu domů, takovou kontrolu neumožňuje. Především ale kdykoliv můžete narazit na kupujícího, který chce "papír". A co potom?

Teoreticky je možné přepsat údaje ze zařízení (třeba mobilu) ručně na paragon, samozřejmě včetně povinných kódů. V praxi je ale nepředstavitelné, že někdo bude rukou vypisovat dlouhé řady znaků, aniž by se občas spletl. Takže až vám bude někdo takový postup pro běžný provoz doporučovat, zkuste si to nejdříve, ukázky takových kódů najdete na internetu.

Věrný zákazník je terno

Své zákazníky máte určitě rádi a chcete, aby se k vám vraceli. Má to ale i své ekonomické výhody. Získat nového zákazníka je až 10x nákladnější než si udržet toho, kterého máte. A co je hlavní, věrné zákazníky nemusíte přesvědčovat, že jste dobří. Oni už to vědí. Jak na to


Já se jim pomstím

Není zrovna málo podnikatelů, kteří mají pocit, že se státu (Babišovi) tak nějak pomstí tím, že si pořídí to nejlevnější, co je k mání. Spíš si ale škodí sami sobě. Nejenže riskují sankce, ale především se zbytečně zbavují příležitosti. Když už si podnikatel něco pořídit musí, měl by toho využít a sáhnout po zařízeních, které mu vedle splnění povinnosti dají další přínosy. Řada z nich nabízí různé přehledy užitečné pro řízení prodeje, umožňuje kontrolovat personál, udělat si pořádek ve skladu nebo zařízení využít k prodeji elektronického zboží.

Vypadá to, že dělicí čára tedy nevede mezi těmi, kdo na to mají a kdo ne, ale mezi podnikateli, kteří chtějí prosperovat a podnikateli, kteří jsou spokojeni s tím málem, co mají, a hledají způsob, jak si to uchovat. Snaha "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" je ovšem může snadno přivést do problémů.

Tady je váš úspěch!