"Nasvětlením našeho zboží jsme zvýšili prodej o víc jak deset procent," chlubil se mi jeden marketér. Majitel prodejny na to však měl jiný názor. "Je pravda, že jejich značky jsme prodali víc. Ale jiných zase méně, takže výsledek byl nula". Nasvícení zkrátka funguje jako jiné reklamní poutače jednotlivých dodavatelů. Jediná možnost, jak zvýšit prodej celkově, je posvítit si sami.
Tlupa primitivů navlečená do otrhaných a páchnoucích kožešin, posedávající před jeskyní. Tak nějak si představujeme své dávné předky. Ale většina z nás netuší, jak hodně jsme toho po nich zdědili. Především co se týče instinktů. I když se považujeme za moderní, civilizované lidi, ve skutečnosti nás dál ovládají pravěké reakce. A to je pro obchod důležité vědět.
Byl jsem zvyklý na čokolády s tradičními chutěmi. Chilli mezi ně určitě nepatřila. Pak jsem ochutnal a zjistil, že se to k sobě skvěle hodí. Nezvyklé chutě jdou na odbyt a ti, kteří s nimi přicházejí, určitě nestrádají. Ale ono to platí i o chování a postupech. Menší nezávislé obchodníky jsme si sice navykli nazývat tradičními, ale co kdybychom se části tradic raději zbavili?
Nedávno jsem zahlédl pár příkladů reklamních inzerátů firmy Baťa z doby mezi válkami. Překvapuje, jak jsou jednoduché. "Pro jarní práce," říká jedna taková reklama a nabízí pevnou pracovní botu za baťovskou cenu 39.- korun. Přemýšlím, jak bychom to asi pojali v dnešní době. Vystajlovaný mladík by seskočil z nablýskaného traktoru. Ale spíš velmi střídmě oděná dívka.
Bylo to tuším v roce 2009, kdy mi marketingový šéf jednoho řetězce řekl: "Zákazníci netouží po nějakých vztazích. Chtějí nakoupit a jít." Jakmile ale udeřila krize, bylo rázem všechno jinak. Nejen řetězce si uvědomily, že v době, kdy lidé šetří a omezují nákupy, má věrný zákazník cenu zlata a osobní kontakt s ním ho nejlépe dokáže přesvědčit, aby příště přišel zase.
