Husité, rytíři a moderní podnikání

Husité, rytíři a moderní podnikáníHistorií bychom se měli zabývat hlavně proto, abychom se poučili. Mylně se však domníváme, že jde o poučení vhodné jen pro politiky či vojenské stratégy. V dějinných událostech může najít inspiraci i podnikatel nebo marketér. Nevěříte? Pojďme nahlédnout do doby, kdy naší zemí táhly husitské houfy a přes chabou výstroj a slabé válečnické zkušenosti dobývaly jedno vítězství za druhým. Jedním z důvodu jejich úspěchu byly bojové vozy. Na začátku zřejmě z pouhé nouze použité žebřiňáky, na nichž převáželi seno pro koně, se staly účinnou zbraní. Když totiž k vozové hradbě přijel rytíř na koni, nebyl schopen na nepřítele dosáhnout, zato ten do něj bušil okovanými cepy.

Do té doby kůň významně přispíval k bojeschopnosti pána, který na něm seděl. Teď se naopak stal překážkou. Když rytíř útočil čelně, mečem na bojovníky na voze nedosáhl. Oni však, zbraněmi na dlouhých násadách, na něj ano. Když se natočil levou stranou, byl schopen zachycovat rány štítem, ale nemohl použít meč. Naopak zase nedokázal nastavit štít.

"Mnozí podnikatelé se domnívají, že když se jim bude dařit dobře, jejich zákazníci musí zákonitě zchudnout."

Přestože šli rytíři od porážky k porážce, způsob boje nezměnili. Sesednout s koně a bojovat pěšky, vyměnit meč za kopí, to pro ně znamenalo větší pohanu, než být poražen. Podobné to bylo i s moderními zbraněmi, jako byla děla. Ta by si s vozovou hradbou dokázala poradit, ale tahat se s nimi, to přece nebylo nic pro pány. A tak nakonec radikální husitská vojska porazili umírněnější kališníci, kteří používali stejné zbraně.

Kde bychom měli hledat poučení? Často od podnikatelů slýchám, že to či ono dělat nebo používat nebudou. Navykli si o zákazníka nebo s konkurencí bojovat určitým způsobem a netouží ho nijak měnit. Přesto, že užitečnost a výsledky nových přístupů s řešení jsou mnohdy evidentní. A tak, i když jdou od porážky k porážce, svádějí to na všechno možné, jen aby nemuseli přiznat, že zkrátka musí něco změnit ( zdravé postoje jsou základem prodejního úspěchu, píšu v e-booku Intuitivní marketing v prodejně).

Často padají vznešené výrazy: čest, poctivost, odpovědnost vůči zákazníkům. Připomenu, že i rytíři tehdy označovali husitskou taktiku za nečestnou. O mnoho let později, v době bitvy u Hradce Králové, bylo zase věcí cti rakouských vojáků neukrývat se před kulkami. Prusové měli jiný názor na čest a zvítězili. I dnes se však často stává, že nepružnost je nazývána čestností, neochota být aktivní poctivostí a zastaralý marketing odpovědností.

Nechci vás samozřejmě nabádat, abyste zvolili postupy "šmejdů" a řídili se jen ziskem. Čest a poctivost mají v podnikání své místo. Jen je třeba vědět, co je skutečně čestné a poctivé, a co je naopak jen výmluvou, zakrývající neochotu přizpůsobit se novým podmínkám. Co byste například řekli, kdyby dopravní podnik omezil počet spojů na polovinu a prohlásil, že lidé budou alespoň chodit pěšky a ušetří peníze za jízdenky? Ale řada podnikatelů považuje za nepoctivé zvyšovat tržby, protože prý zákazníky nemohou obírat o peníze. Jakkoliv to vypadá absurdně, zřejmě někde v hloubi duše nepovažují své podnikání za přínos zákazníkům, ale za cosi škodlivého. Domnívají se, že když se jim bude dařit dobře, jejich zákazníci musí zákonitě zchudnout.

žárovkaJe to skutečná revoluce v podnikání. Otestujte si svoji prodejnu, služby, hospodu či hotel bez toho, aby vám někdo "chytrý" nahlížel přes rameno. Najděte, co se dá zlepšit, a zajistěte si reálné zvýšení tržeb. Nečekejte, až to udělá konkurence a opatřete si první interaktivní samoobslužnou publikaci zdarma.


Podnikání není neziskovka

Ačkoliv si to nechceme takto "natvrdo" přiznat, mnozí z nás mají stále v mysli zafixovanou poučku, že mít peníze je špatné a bohatství se dá dosáhnout jen nepoctivostí. Včetně podnikatelů. Samozřejmě, že to nikdo z nich neřekne nahlas, to by se nehodilo. Ale argumenty je usvědčují. "Není poctivé lákat zákazníky, aby si koupili víc," říkají například. Nebo "Mně to stačí, hlavně když jsou zákazníci spokojeni." Odhaduji, že větší část podnikatelských neúspěchů nebo živoření je způsobena tímto zákeřným "virem" v mysli.

Mladý Tomáš Baťa se považoval za socialistu a byl přesvědčen, že továrník je nepřítelem lidstva. Chtěl si jen vydělat na malý statek a tam se odstěhovat a žít prostým životem. Nakonec zjistil, že jeho podnikání přináší užitek nejen jemu, ale i všem dalším lidem. Zaměstnanci měli nadprůměrné mzdy, Zlín se proměnil z vesnice na moderní město, zákazníci si mohli koupit laciné, ale kvalitní boty (československý občan byl v té době nejlépe obutým člověkem na světě).
Srovnejme si to s příkladem majitelky prodejny na vesnici. Soustředila se hlavně na seniory, protože pro ty je přece obtížné nakoupit si ve městě. Mladší zákazníky ponechávala stranou zájmu. Nabídka zboží podle toho vypadala. Nebude přece lákat důchodce na drahé zboží, aby zbytečně utráceli! Nakonec musela skončit. Nepomohla svým přístupem ani sobě, ani seniorům, kteří si teď musí pracně obstarávat nákupy jinde ( přečtěte si na toto téma také článek Konkurence je pro Pražáky).

Jakmile pojmeme službu zákazníkům coby neziskovku, doplatí na to všichni. Na charitu lze platit z podnikatelských výnosů, ale nelze provozovat charitativní podnikání. Chudému podnikateli nikdo nepomůže, když se dostane do problémů. Všichni od něj přece byli zvyklí jen přijímat. A myslíte si, že se mu dostane alespoň vděku? Většinou ani to ne.

Nechovejme se tedy jako ti rytíři, kteří považovali za čestnější padnout v boji, než sestoupit na zem. Podnikatel, který se pyšní tím, že nepodléhá žádným novotám, musí nutně dopadnout jako oni. V marketingu se pořád něco děje a neustále se vyvíjí. A jestliže konkurence použije nové zbraně, zatímco vy ne, je zřejmé, kdo vyhraje. Tak jak nás o tom poučuje historie.  Je tedy nejvyšší čas věnovat pozornost programu PARTNER PLUS.

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošleme emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách