Před pár roky jsem byl v supermarketu svědkem bouřlivé reakce jednoho ze zákazníků. Rozčilený muž pobíhal s konzervou v ruce mezi regály a křičel, že ho nezajímá, jakou cenu mají na pokladně, pro něho že je důležité, co vidí na regálu. "Máte v tom bordel a nejste schopní se ani omluvit," řval. Viditelně se mu takový rozruch zamlouval a užíval si ho.
Stručně řečeno, jde o nový exkluzivní newsletter, který v sobě obsahuje všechny moje zkušenosti s fungováním malého a středního podnikání a znalosti, které jsem načerpal za více jak 25 let, co se této oblasti věnuji. Najdete v něm to nejlepší z mých knih, z toho, co jsem načerpal při konzultacích, přečetl a dozvěděl se na konferencích. Není však pro každého.
Před pár lety jsem se v jedné renomované prodejně s nábytkem domlouval na poměrně velké zakázce. Jakmile však prodavačka zjistila, že se "teprve ptám" a nehodlám už v tuto chvíli vypisovat objednávku, její mírný zájem se změnil na otrávený nezájem. Tvář opanoval výraz nudy, a jednoslovné odpovědi tvořily hlavně výrazy jako nemáme, neděláme, nezajišťujeme, vždyť je to tam napsané.
Když se začaly množit informace o tom, jak na takzvaných prodejních prezentacích podepisují důchodci objednávky předražených zbytečností, pořád mi to vrtalo hlavou. Většina seniorů je přece duševně čilejší než tělesně a ani pro ně by neměl být problém poznat, co je pro ně užitečné a bez čeho se obejdou. Proč tedy tak hromadně podléhali "šmejdům"?
Je to dobrá restaurace. Vaří tam skvěle, obsluha je pozorná. Přesto bývá často poloprázdná a její majitel nevydělává tolik, kolik by chtěl a kolik potřebuje. Neumí totiž jednu důležitou věc. Richard Carslon takto popsal podnik, do kterého často a rád s manželkou chodí. Udivuje ho, že neprosperuje lépe. Snad by se to dalo vyřešit reklamou, ale na tu podnikatel nemá.
Platili jsme v restauraci. On uhradil svoje, já také, a pak jsem číšníkovi ukázal mobil. Naťukal a odešel. "Co tu prosím tě cvičíš s tím telefonem?" nevydržel to kamarád. "Vydělávám peníze," řekl jsem. "Ještě jsem neslyšel, že by někdo vydělával peníze tím, že ukáže telefon," nedal se odbýt. Mobil zapípal. Ukázal jsem mu esemesku, která mi právě došla: Obdržíte 20,60 Kč a 0,87 SP za váš nákup v restauraci.
"Já ti nevím, co je to za dobu. Zákazníků ubývá a každej by chtěl nakupovat nejmíň zadarmo." Honza Novotný, majitel prodejny potravin, si mi hořce stěžoval nad pivem. Už třetím. "Nejlíp by zabralo, kdyby všechno bylo v akci. Ale copak to jde?" Namítl jsem, že jsou obchody, kde žádné akce nemají. Včetně takových, které se té jeho prodejně, co se týče sortimentu, podobají. "To bych chtěl vidět," pravil skepticky.
Upřímně řečeno, to kadeřnictví mělo už nejlepší léta za sebou a ani předtím nebylo moc pohledné. Nejdřív tu byly v pronájmu čtyři podnikatelky, ale od té doby, co v blízkosti začaly fungovat dva moderní podniky, se jejich počet snížil na polovinu. Část pronajatého kadeřnictví byla prázdná, s nehezkými stopami po odmontovaných křeslech. Když podnik upadá, vytrácí se z něj i zákazníci.
Dá se za týden zvýšit efektivita prodejny a přidat něco na tržbách? Pokud budete držet v ruce tuto chytrou příručku, pak ano. I když jde o týdenní průřez tím, co můžete v mnohem větším měřítku následně získat, obsahuje řadu hodnotných a okamžitě použitelných rad a námětů. Od pondělí do neděle vás provede tím nejdůležitějším, ukáže vám, kde můžete podpořit prodej, získat zájem zákazníků a využít toho k posílení tržeb.
Tržby jeho hospody neustále klesaly, i když si myslel, že v době, kdy lidé dobře vydělávají, to bude naopak. Zvýšily se, dokonce o 10 procent, až když pochopil jednu důležitou věc. "Pořád jsem ještě žil v představě, že hospoda je místo, kde se pije pivo," říká. A není snad? Není zrovna tak prodejna místem, kde se prodává zboží? Čím jiným by měly být? Je pravda, že dlouhou dobu je tak mnozí podnikatelé vnímali.
