Nedávno jsem zahlédl pár příkladů reklamních inzerátů firmy Baťa z doby mezi válkami. Překvapuje, jak jsou jednoduché. "Pro jarní práce," říká jedna taková reklama a nabízí pevnou pracovní botu za baťovskou cenu 39.- korun. Přemýšlím, jak bychom to asi pojali v dnešní době. Vystajlovaný mladík by seskočil z nablýskaného traktoru. Ale spíš velmi střídmě oděná dívka.
Tak se po dlouhé době zase otevřely restaurace, kavárny, bary... Pokud je to váš případ, bude se vám hodit tato e-kniha. Protože lidé si za prvé odvykli (Lidl už rozšiřuje nabídku hotových jídel). Za druhé budou šetřit. Za třetí se o zbývající zákazníky budou všichni podnikatelé prát. V takové době už nestačí umět načepovat pivo a uvařit jídlo. Je potřeba začít s marketingem.
Nedávno jsem si přečetl rozhovor se Zdeňkem Pohlreichem. Zaujaly mě v něm dvě myšlenky. Jednak říká, že "lidi, kteří teď s bláhovou nadějí otevřou, zjistí, že ten kšeft je úplně v pytli". A také, že celé Česko pojede jedno velké Ano, šéfe!. Netýká se to samozřejmě jen restaurací. Většina podnikatelů zjistí, že nic není jako dřív. A bude chtít vědět, co proboha s tím.
Byl by to obyčejný příběh. E-shop poslal omylem jiné zboží. Zákazník je zklamán, protože šlo o dárek pro syna a ten to těžce nese. Požaduje tedy po prodejně hodně vysokou kompenzaci. Majitel ji samozřejmě odmítá. Jak říkám, jde o příhodu, jakých se odehrává spousta. Kdyby ji nekomentovali další podnikatelé, nad jejichž názory jsem musel kroutit hlavou. Posuďte sami.
"Společnost nebyla v dobré kondici, neměli jsme rezervu a bohužel i dluhy, jež jsme nabrali dříve, nás stále doháněly, a tak společnost fungovala v podstatě z ruky do huby," napsal manažer jedné firmy v informaci o ukončení činnosti. Jak vzácná upřímnost v té záplavě obviňování, kdo všechno jiný za to může, že se máme špatně. A k tomu ještě další cenná poučení, jak uvidíte.
Majitel proslulé pražské kavárny Café Louvre Sylvio Spohr předpokládá, že po opětovném otevření nastane takový scénář: Přijdou ti, kterým se po kavárně stýskalo. Ale euforie brzy pomine a tržby se ustálí na nějakých 20 % dřívějších příjmů. Podobnou situaci mohou očekávat i další restaurace, včetně těch, které provozovaly okénko. Řešení, jak tomu zabránit, ale existuje.
"Marně celý den čekal na zákazníky," psalo se v jedné reportáži ze znovuotevřené prodejny. Většina podnikatelů se upínala k naději, že jakmile otevřou, bude to jako dřív. Už zjistili, že není. Další to poznání ještě čeká. Není problém otočit klíčem. Problémem je to, co podnikatelé ještě nedávno příliš neřešili. Mít v prodejně či restauraci zákazníky. Nejlépe plno zákazníků.
Obvykle je značka považována za téma pro velké firmy. Vždyť jen co je stojí udržovat povědomí o ní! Ale značka není logo, které uvidíte, když vejdete do nákupního centra. Není výsledkem reklamy ani dílem šikovného grafika. Čím tedy je? To se dozvíte v novém podcastu. A také, že i každý menší podnikatel může být značkový, třebaže nemá na marketing ani korunu.
Dinosauři padali jako mouchy, jestli tenkrát nějaké byly. Ale z trávy a nor, kde se schovávali z obavy, že je ti velcí zašlápnou, se vynořili malí tvorové. Savci. A i když se ještě nedávno zdálo, že nemají v té silné konkurenci šanci, najednou bylo všechno jinak. Právě díky tomu, že byli malí, ji získali. A v nadcházející krizi to může platit i o menších podnikatelích.
"Sejde z očí, sejde z mysli," říká české přísloví. V době, kdy vzniklo, mohlo takové zapomínání trvat měsíce či roky. Ne však dnes, kdy jsme zavaleni informacemi všeho druhu a naše pozornost těká od jednoho podnětu ke druhému. I když jste se tedy možná se zákazníkem před chvílí potkali, na jeho mysl už útočí reklama konkurence. Je potřeba se v paměti udržet.
