V tradičním obchodě se nakupuje hlavně ze zvyku
Když se řekne, že zákazníci chodí do tradičních prodejen hlavně ze zvyku, může to znít nelichotivě. Jako by tu nebylo nic jiného, co je o návštěvě přesvědčí. Ale možná toho opravdu moc není. Jak vysvětluje Zdeněk Skála ze společnosti GfK (odborník, kterého si velmi vážím), lidé závislí na akčních slevách do tradičních prodejen často nezavítají. Míří do supermarketů řetězců. Hlavními zákazníky jsou tedy podle Skály spotřebitelé, kteří dávají přednost rychlému nákupu menšího množství zboží a pak ti, co přicházejí hlavně ze zvyku.
V 
"Já jsem tu pro všechny," řekl mi majitel prodejny s potravinami. "Nikomu nedávám přednost." A když jsem se zeptal, proč má tolik laciného zboží a akcí, odpověděl, že lidé nemají peníze. A to v době, kdy jsme se už vzpamatovali z krize a zákazníkům se obnovila chuť nakupovat a utrácet. Přesto v nich viděl chudáky, kteří musí ušetřit na rohlíku. Není divu, že potom skoro nic nevydělával, škudlil na platech prodavaček a vybavení prodejny. Buď přijde nová krize, která mu dá zapravdu, nebo mu ti lepší zákazníci utečou. Či změní přístup a udrží je. 
Japonská koncepce IKIGAI říká, že pro životní spokojenost je třeba dělat to, co vás baví, v čem jste dobří, co svět potřebuje a co vás uživí. Jenže se třeba potýkáte s následujícím problémem: Vymysleli jste něco nového, přínosného, co udělá svět lepším a postrčí ho kousek dál. A co vám také má vydělat peníze. Jenže zákazníci vaše nadšení nesdílí. Můžete jim přínosy vysvětlovat, jak chcete, stejně nakonec pokrčí rameny a řeknou, že nic nepotřebují. Vy máte jistotu, že ano, a to naléhavě, jenže ta vám není nic platná. Možná jste ale přehlédli jednu důležitou věc. 
Sešli jsme se ve stinném lobby pětihvězdičkového hotelu. Jeho ředitel si mě pozval, abych mu pomohl s marketingem. Hlavním problémem, jak mi vysvětloval, byla skutečnost, že hotelová restaurace zela po většinu dne prázdnotou. Turisté si samozřejmě došli na oběd někde ve městě, ale nelákala je ani možnost večeře. "Máte vůbec na pokojích jídelní lístky?" zeptal jsem se, když jsme prošli hotel a zastavili se u stojánku s nabídkou před vchodem do restaurace. Ředitel přiznal, že ne. "Ale to je jen maličkost," dodal. Přisvědčil jsem: "Je toho potřeba mnohem víc". 
O strategii jakožto prostředku k dosahování konkrétních cílů toho bylo napsáno z různých perspektiv a oborů mnoho. Dodnes nás např. fascinuje více než dva a půl tisíce let staré pojednání mistra Suna Umění války, který úspěch podmiňoval soustavnou přípravou čí předvídáním dalších kroků "protivníka". I vybrané články v tomto sborníku nahlížení na moderní byznys jako na "souboj" mezi společnostmi v rámci vysoce konkurenčního prostředí, v němž může dlouhodobě uspět pouze ten, kdo jedná s promyšlenou strategií.
V knihkupectvích se sice nejdříve rozhlížím po regálu s odbornou literaturou, ale zabloudím i do dalších oddělení, třeba s knihami o umění. Zrovna minulý týden jsem byl v jedné prodejně, která má tuto sekci bohatě zásobenou. Bohužel jsem se příliš nepokochal, ani si nic neodnesl. Většina knih, které za to stály, byla nedobytně obalena fólií. Chápu, že se jedná o zboží, které není zrovna nejlacinější a může ho znehodnotit jeden otisk špinavého prstu. Z pohledu knihkupce je tedy na první pohled rozumné, že nechce utrpět škodu. 
Nezáleží na tom, jestli působíte v malém startupu, který se potýká s nedostatkem finančních prostředku, v neziskové organizaci nebo ve velké a zavedené firme plné byrokratických překážek. Kniha ukáže úplně každému, jak se vymanit z rudých oceánu nekonečného soupeření a jak se posunout do modrých oceánu nevyužitého tržního prostoru a prudkého růstu. Světové proslulí profesoři W. Chan Kim a Renée Mauborgneová v roce 2005 navždy změnili svět mezinárodního byznysu: jejich kniha se držela v žebříčcích nejprodávanějších knih déle než 100 týdnů. 
Téměř tři čtvrtiny akcí si na sebe nevydělají, zjistil výzkum společnosti Nielsen. Také proto, že se do nich často dává zboží, které by se prodávalo samo i bez slevy, jako jsou známé značky nebo sezónní zboží. Kdo bude v létě uvažovat nad cenou grilovacího uhlí či zmrzliny? Zřejmě to způsobuje představa, že když vezmeme žádané produkty, a ještě je zlevníme, zákazníci se k nám pohrnou. Ano, pohrnou se proto, aby si koupili to akční zboží, ale nic víc. Pro ostatní si zajdou jinam, kde mají zase jiné slevy, nebo do hypermarketu s pohodlným parkovištěm.