"Nemáte někdo nějaký tip na dobré zboží do prodejny? Může to být cokoliv, co se prodává…" Takový dotaz není ničím zvláštním. Obchodník chce prostě zvýšit obrat, a tak se poohlíží po něčem, co mu v tom pomůže. Skutečně tím však získá páku na vyšší prodej, přivede víc zákazníků a možná i vyřeší problém s nedostatečnými příjmy? Pravděpodobně ne.
Setkávám se s řadou podnikatelů a debatuji s nimi i na sociálních sítích. A vypozoroval jsem, že se často řadí do dvou skupin, dalo by se dokonce říct, že krajností. Jedni jsou srdcaři, přistupující ke svému byznysu často až s naivní vírou, že všechno dobré se nakonec prosadí, druzí staří praktici, kteří zaujímají postoj pragmatický, ale spíš cynický. Ale jedno mají společné.
Na Facebooku jsem viděl zajímavý dotaz. Podnikatel, či vlastně živnostník, se ptal ostatních, jak se vlastně nazývají. Živnostníci nebo podnikatelé? A mají živnost nebo firmu? Někteří lidé trvají na tom, že zákon nic takového nerozlišuje a živnostník nebo podnikatel, to je prašť jako uhoď. Podle mě je ale máme dobrý důvod k tomu, abychom to vnímali trochu jinak.
"Je to čím dál tím horší," odpověděl mi jeden MLM distributor na otázku, jak se mu daří. "Lidi mají peníze, tak zkoušejí i jiné zboží. Kdybychom v mém týmu nezískávali pořád nové zákazníky, jdeme dolů. A co ty?" Řekl jsem mu, že mě to netíží. Neprodávám totiž žádné zboží. Podezřívavě na mě hleděl, jestli nepropaguji nějakou pyramidu, ale vysvětlil jsem mu to.
Jednou vzal bohatý otec z města svého syna na venkov, aby mu ukázal, že ne všichni jsou na tom tak dobře jako oni. Pár dní žili na malém hospodářství s chudou rodinou. Když se vraceli, zeptal se ho, jak se mu výlet líbil. "Moc," odpověděl syn. "Myslel jsem si, že jsme bohatí, ale oni jsou na tom lépe." Otec se tomu velmi podivil, protože očekával úplně jinou odpověď.
Pokud jste byli v životě dosud neúspěšní, pak je potřeba se zbavit hlavního viníka. A tím jste vy. Nevyzývám vás k likvidaci vlastní osoby, ale k důležité změně. Albert Einstein říkal, že dělat stále to samé a očekávat jiné výsledky, je projevem šílenství. Ale stejně to platí i o víře, že člověk, který může za vaše neúspěchy, vám teď z ničeho nic zajistí přesný opak.
Benjamin Disraeli řekl: "Život je příliš krátký na to, aby byl ještě malý". Jak ale poznáme, jestli je náš život velký nebo malý? Každý má o životě svoji představu a podle ní samozřejmě posuzuje i jeho velikost. Někdo chce prožít "obyčejný život", jiný vybudovat největší firmu na světě nebo zbohatnout, třetí uspět v politice. Jeden společný znak přece jen velký život má.
Strýc měl hejno slepic. Jedna z nich se zatoulala na silnici a srazilo ji auto. Přežila, ale nemohla chodit. Manželce jí bylo líto, a tak ji ubytovala u nás v garáži a starala se o ni. Dnes už slepice chodí. Sice pořád kulhá jak válečný veterán, ale zato nám každý den snese vajíčko. Už je pomalu nemáme ani kam dávat. Ale to není celý příběh. To nejdůležitější teprve přijde.
Toho dne se probudil dříve. Bezmyšlenkovitě zíral na strop a pak ho napadlo, že by potřeboval vymalovat. Možná po výplatě. Nebo také ne, protože děti půjdou do školy a bude to stát spoustu peněz. Půjdou do školy po prázdninách, které strávily v paneláku. Jiní teď ještě vyspávají v bungalovu za šumění palem… "Já už takový život žít nechci!" řekl si a vstal.
"Teď jsem ti dostal do rukou tak zajímavou motivační knížku, že jsi to ještě neviděl." Určitě to znáte. Ale napadla vás někdy napadla otázka, jak je možné, že bylo napsáno a přečteno tolik motivačních knih a návodů, jak dosáhnout všemožného úspěchu, ale lidé se v podstatě moc nemění? Že by si ze všech těch popsaných stránek nebo videí vůbec nic neodnesli? A proč ne?
