Možná právě brečíte nad dalším neúspěchem a máte pocit, že jste k ničemu a nikdy v životě nebudete mít peníze, uznání nebo skvělého partnera, případně všechno dohromady. Aby se to změnilo, museli byste být jiný borec! Proč ale ne? Ve skutečnosti jim už jste, jenže tomu za prvé nevěříte, za druhé potřebujete borce v sobě objevit, abyste se ho dotkli a uvěřili. Jen Sincero si tím vším prošla a nedělá z ničeho vědu.
Ukažte ostatním svůj úspěch. Den po státnicích jsem si vyřizoval nějaké papíry na školním sekretariátu. Sekretářka, starší paní, mi udiveně řekla: "Tak jste to udělal?" Informoval jsem ji, že dokonce za jedna. "No vidíte," pravila ta dobrá žena. "A já myslela, když jste chodil s těmi korálky kolem krku, že jste nějakej blbeček." Ale stejně tak se můžete dočkat ocenění úspěchu...
I na pohled malé věci mohou být principem úspěchu. Jako například nárok na výhody. Říká se, že milionáři stráví víc času vystřihováním slevových kupónů než samotnými nákupy. A o Warrenu Buffettovi to platí zrovna tak. Že by snad bez nich neměl na svou oblíbenou snídani u McDonald's? Nebo ví něco, co většině lidí uniká, a proto také nikdy nedosáhnou jeho úspěchu a bohatství?
Novoroční předsevzetí mají často krátkou životnost. Nenechte je vymizet. Když se vyslovují, zdají se být skvělým nápadem. Druhý den ráno už ne a za měsíc po nich neštěkne pes. Předsevzetí za to ovšem nemohou. Spíš je na vině neschopnost dostatečně se pro ně nadchnout a pak je neztratit ze zřetele. Čistě rozumný přístup nepomůže, protože ráno bývá moudřejší večera...
Společnost je tak bohatá, jak jsou bohatí lidé, kteří ji tvoří. Začněte tedy u sebe. Dlouholetý ředitel prvorepublikové Živnostenské banky Jaroslav Preiss, jeden z nejmocnějších lidí té doby (v těchto dnech by měl 150. narozeniny) mě zaujal mnoha moderními názory, které bychom zrovna tak mohli vztáhnout na dnešní dobu. Jeden z nich je zvlášť aktuální, proto se o něj...
V životě si můžete vybrat jen mezi jistotou a nesplněnými sny, nebo dosažení všeho za cenu nejistoty. Když se hrdina románu o mistru Kondelíkovi, čerstvý právník Vejvara, rozhodoval o svém zaměstnání, vybral si magistrát. Děsil se totiž, že by jako advokát zvoral obhajobu klienta, či v podnikatelské sféře pokazil obchod. Na radnici vždy rozhodoval někdo vyšší. Jenže za jistotu se platí...
To nejlepší, co můžete udělat pro chudé, je nebýt chudý. Vyprávěl mi, jak je mu líto lidí, kteří teď před Vánoci v obchodech přepočítávají drobné. Vždyť skoro nebudou mít na jídlo. Zeptal jsem se, co pro ně udělal. "Já? Nejsem tak bohatý, abych jim pomohl," vyhrkl. "A proč ne?" Řekl, že nemá žádný nápad na podnikání, peníze na rozjezd, ani schopnosti. Překvapilo ho, co...
Naše potřeby být úspěšní a žít přitom život bez komplikací, se zdají být protichůdné. Nemusí to tak být. Pod snímkem Prahy z poloviny 60. let na YouTube mladí lidé v komentářích říkají: "Tehdy byl ještě svět v pořádku". Mnozí z nás sní s nostalgií o starých dobrých časech. Jenže každá doba má svoji odvrácenou stranu, která by se nám asi nelíbila. Co nás tedy na nich přitahuje...
Říká se, že úspěšný dnes může být každý. Ale skutečně demokratické podnikání je to, které nevyžaduje vysoké náklady. "Bohatí jsou nenažraní a chtějí pořád víc," komentovala paní příběh člověka, který opustil vedení své prosperující firmy a pustil se do síťového marketingu. Ale peníze v těchto případech hlavní nebývají. Jinak by bylo výhodnější rozvíjet…
Vize je to, co vede lidi kupředu. Bez ní jste ztraceni. Najděte ji a máte nástroj, jak pohnout věcmi kupředu. Sílu vize jsem poprvé poznal na vojně. Po vysoké škole mě postavili do čela čety - a starej se. Bohužel šlo o nejhorší jednotku v kasárnách, a že to byla hodně velká kasárna. Měl jsem možnost prožít rok jako otloukánek, nebo se pokusit s tím něco udělat. Zvolil jsem to druhé.
