V životě si můžete vybrat jen mezi jistotou a nesplněnými sny, nebo dosažení všeho za cenu nejistoty. Když se hrdina románu o mistru Kondelíkovi, čerstvý právník Vejvara, rozhodoval o svém zaměstnání, vybral si magistrát. Děsil se totiž, že by jako advokát zvoral obhajobu klienta, či v podnikatelské sféře pokazil obchod. Na radnici vždy rozhodoval někdo vyšší. Jenže za jistotu se platí...
To nejlepší, co můžete udělat pro chudé, je nebýt chudý. Vyprávěl mi, jak je mu líto lidí, kteří teď před Vánoci v obchodech přepočítávají drobné. Vždyť skoro nebudou mít na jídlo. Zeptal jsem se, co pro ně udělal. "Já? Nejsem tak bohatý, abych jim pomohl," vyhrkl. "A proč ne?" Řekl, že nemá žádný nápad na podnikání, peníze na rozjezd, ani schopnosti. Překvapilo ho, co...
Naše potřeby být úspěšní a žít přitom život bez komplikací, se zdají být protichůdné. Nemusí to tak být. Pod snímkem Prahy z poloviny 60. let na YouTube mladí lidé v komentářích říkají: "Tehdy byl ještě svět v pořádku". Mnozí z nás sní s nostalgií o starých dobrých časech. Jenže každá doba má svoji odvrácenou stranu, která by se nám asi nelíbila. Co nás tedy na nich přitahuje...
Říká se, že úspěšný dnes může být každý. Ale skutečně demokratické podnikání je to, které nevyžaduje vysoké náklady. "Bohatí jsou nenažraní a chtějí pořád víc," komentovala paní příběh člověka, který opustil vedení své prosperující firmy a pustil se do síťového marketingu. Ale peníze v těchto případech hlavní nebývají. Jinak by bylo výhodnější rozvíjet…
Vize je to, co vede lidi kupředu. Bez ní jste ztraceni. Najděte ji a máte nástroj, jak pohnout věcmi kupředu. Sílu vize jsem poprvé poznal na vojně. Po vysoké škole mě postavili do čela čety - a starej se. Bohužel šlo o nejhorší jednotku v kasárnách, a že to byla hodně velká kasárna. Měl jsem možnost prožít rok jako otloukánek, nebo se pokusit s tím něco udělat. Zvolil jsem to druhé.
