Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? Dřinu strojům

Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? Dřinu strojůmPrvním velkým zlomem v Baťově podnikání byl vynález "Baťovek" - obuvi s textilním vrchem a pružnou koženou podrážkou, vyráběné na pravém a levém kopytu. Obuv zhotovovaná většinou tehdejších ševců totiž byla přesným opakem: těžká ze silné kůže, aby hodně vydržela, dělaná na univerzální kopyto - stejné pro pravou i levou nohu.
Baťovky sice vydržely jen jednu sezónu, ale jejich cena jen o málo převyšovala náklady na opravu kožených bot. Proto byl o ně zájem. Nastal však jiný problém - Tomáš si uvědomil, že nestihne splnit dodavatelské smlouvy. Už za své první krize zjistil, jak silným hnacím motorem je čest. Nyní sice nebyla ohrožena dluhy, ale naopak hrozilo, že si pokazí reputaci porušením slibu zákazníkovi.

"Pomoci mohlo jen něco mimořádného," vzpomíná Tomáš Baťa. A jako se ve svých šestnácti letech rozhodl vydat do světa prodávat boty, nyní se na radu pana Vrány, vydavatele Obuvnických listů, rozjel do Frankfurtu, aby na vlastní oči spatřil "ocelové obry", o kterých dosud ani neslyšel.
To, co v továrně Moenus uviděl, ho poznamenalo na celý život. Stroje určené k vykonávání všech obuvnických prací, třeba sebenepatrnějších. I když si odvezl jen několik ručních nástrojů, protože mu scházely peníze a větší stroje byly na parní pohon, který neměl, probudila v něm návštěva vášeň, provázející ho celý život. Vyjadřovalo ji jedno z hesel později umístěných na zdech továrny: "Lidem myšlení, strojům dřinu."

"Socialistu odehnal můj strýc Baťa, Vlček a četní dělníci, které jsem často navštěvoval a viděl, jak jim ten pravidelný, třeba malý výdělek zlepšil jejich život,"

Touha opatřit si tyto zdatné pomocníky, s nimiž se nemusel obávat jakkoliv velké zakázky, však narazila na překážku. Nebyl to nedostatek prostředků, Tomáš Baťa po splacení dluhů rok od roku bohatl, ale bariéra duševní, otázka názoru na spravedlivé uspořádání společnosti.


Služba lidem

Ačkoliv byl Baťa často označován za vykořisťovatele, měl ve skutečnosti málokdo z tehdejších podnikatelů tak silné sociální cítění jako on. Prošlo sice určitou transformací od naivní víry až po cílevědomé formování životů tisíců lidí, ale ve všem, co Tomáš Baťa dělal, je tento základ znát.

"Snil jsem o prostém životě Tolstého. Až budu mít splaceny své dluhy, vlastně bratrovy, a ještě něco si nadto vydělám, zakoupím si malou selskou usedlost a bud sít jen tolik, kolik budu potřebovat pro sebe a svou rodinu." - to byla tehdy jeho představa, jednak vyčtená z knih, jednak odposlouchaná od lidí, kteří ho obklopovali.Továrna byla z tohoto pohledu zlem, symbolem zotročení lidí, obchodníci parazity a podvodníky.

Už po cestě z Frankfurtu domů se však vynořovaly pochybnosti. V porýnském kraji kouřily komíny továren a přitom tu byl znát blahobyt. Kde jinde by vznikl, když ne v halách naplněných stroji?
Tomáš Baťa popisuje pochybnosti, které se ho neustále zmocňovaly, sotva odešel z dílny. Dokud pracoval, myslel na dělníky, kterým dává práci, a na zákazníky, mající užitek z jeho bot. Ale když se odebral do společnosti, četl knihy nebo noviny, výčitky svědomí tu byly zpět.

"Socialistu odehnal můj strýc Baťa, Vlček a četní dělníci, které jsem často navštěvoval a viděl, jak jim ten pravidelný, třeba malý výdělek zlepšil jejich život," uzavírá tuto kapitolu svého života Tomáš ( viz také článek Poučné příběhy: Tomáš Baťa poprvé).

Idea se však neztratila. Nepraktické snění o prostém venkovském životě časem nahradila myšlenka služby veřejnosti jako hlavního základu jeho podnikání. Můžeme tedy říci, že z toho dilematu vyrostl jedinečný pilíř Baťovy soustavy řízení. Zanedlouho si ho znovu připomeneme.

žárovkaAni triky, ani nezájem o zákazníky, jak to dělají řetězce. Rád se s vámi podělím o lepší způsob, jak prosperovat v maloobchodě i dalších oborech podnikání a být lepší než oni. Program PARTNER PLUS vznikl právě proto, aby vás zbavili starostí o budoucnost. Přidejte se


Pevné řízení i samospráva

Ještě jedno Tomášovo rozhodnutí z té doby je třeba zmínit. Pod vlivem socialistických myšlenek uvažoval o zřízení družstva. Na první pohled se mu zdálo, že je spravedlivější, když se na řízení a rozhodování budou podílet všichni. Jenže na druhé straně zde byla zkušenost, za kterou draze zaplatil: s bratrem byli jen dva a přesto málem zbankrotovali, když se nedokázali rozhodnout, co kdo bude dělat. Idea družstva byla tedy zavržena. Tomáš Baťa ukončil tyto úvahy důsledně - přiměl Antonína, aby písemně uznal jeho právo na poslední slovo při rozhodování, ačkoliv živnost byla psána na bratra.

Opět je třeba podotknout, že ani zde nezmizela původní idea beze stopy. Myšlenka samosprávy dílen má pravděpodobně původ právě zde.

Rozhodnutí koupit stroje tedy nebylo jen praktickým činem nastávajícího továrníka, ale i symbolickou tečkou za myšlenkovým a světonázorovým dospíváním Tomáše Bati. Od této chvíle se plně soustředil na rozvoj svého podnikání a pochybnosti o jeho správnosti z hlediska morálního a sociálního ho přestaly trápit. Ne proto, že by se jich cynicky zbavil, ale protože v sobě dokázal smířit podnikatele s tolstojovcem.

 

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Využijte tyto užitečné nástroje: