Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? Já pán, ty pán

Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? Já pán, ty pánI na začátku další etapy vývoje Tomáš Bati stála cesta do ciziny, tentokrát až za moře. Tomáš odejel do Spojených států hledat lepší stroje, ale nalezl zde především člověka.
Prvotním impulsem byla nespokojenost s malými a starými parními stroji, které už neodpovídaly moderním potřebám. Nějaké vědomosti o americké strojírenské produkci měl, delší dobou už korespondoval s některými výrobci obuvnických strojů. Ale o tom, jak myslí a jak se chová Američan, nevěděl téměř nic.

O této cestě - uskutečnila se v roce 1904 - si do deníku poznamenal: "V Americe se mi nejvíce líbil tamější člověk. Nelámal si hlavu předsudky o důstojnosti nebo nedůstojnosti té které práce Tuto otázku mu rozřešil už jeho praděd. Prodávání novin na ulici bylo stejně dobré zaměstnání pro syna milionáře a vysokého úředníka, jako pro syna dělníka. Pánů studentů tam nebylo. Byly tam vidět vyhrnuté rukávy v práci konané s úsměvem a pocitem rovnosti. Již šestiletý chlapec připadal svému otci dost velký, aby si mohl vytvořit své vlastní jmění a rozhodovat o něm sám. Otec ho vedl k samostatnosti, při níž neměl pociťovat jeho převahu. Měl se cítit rovnocenným občanem. Já obchodník - ty obchodník - a naše schopnost se rozezná podle toho, kolik vyděláme. Otec září, když slyší o synově dolaru, syn je hrdý na každý úspěch otcův. Tento pocit se přenáší z rodiny do veřejnosti - do obce. Duše amerického člověka nebyla spoutána pochybnostmi, smí-li jednotlivec získávat majetek."

Zjištění, že Američané nepovažují úspěch a prací dosažené bohatství za nic špatného, bylo pro Tomáše osvobozující


Úspěch není nic špatného

Poslední zbytky Baťových pochybností tímto poznáním padají. Zjištění, že Američané nepovažují úspěch a prací dosažené bohatství za nic špatného, ba že ho - v souladu s protestantskou tradicí - vidí jako projev boží přízně, bylo pro Tomáše osvobozující. O blahodárném působení takového přístupu se mohl osobně přesvědčovat na každém kroku.
Konečně ho také mohla přestat trápit touha dostat se do lepší společnosti. Ve Spojených státech viděl, že i obyčejný dělník požívá stejné úcty jako majitel továrny, že tu nepotká lidi, odvozující své postavení jen ze vznešeného původu.

Tomáš Baťa byl zkrátka Amerikou okouzlen, protože mu beze zbytku odpověděla na otázky, jež mu občas asi přece jenom nedaly spát, ačkoliv je považoval za vyřešené. Zkušenost, že se zde hrdost na dosažené úspěchy a obdiv k nim přenáší do společnosti a působí k jejímu prospěchu, ho jen utvrdila v nastoupené cestě "služby veřejnosti". Vždyť - jak poznal - veřejnost netěží jen z toho, že dostane levné a kvalitní boty, ale i z toho, že jejich výrobce bohatne ( doporučuji i článek O skromnosti).

Amerika však před něj postavila další výzvu. Tomáš se považoval za zručného ševce. Neměl sice zkušenosti s prací na nejmodernějších strojích, ale troufal si svým nasazením a šikovností obstát v soutěži s americkým pracovníkem. Ucházel se proto v bostonských továrnách o místo dělníka - a mnohokrát neuspěl. Jeho výkon vzbuzoval u ostatních uchazečů úsměv.

žárovkaAni triky, ani nezájem o zákazníky, jak to dělají řetězce. Rád se s vámi podělím o lepší způsob, jak prosperovat v maloobchodě i dalších oborech podnikání. Dokonce jak vyniknout nad velkou konkurenci a být lepší než oni. Program PARTNER PLUS vznikl právě proto, aby se tradiční podnikatelé zbavili starostí o budoucnost. Přidejte se


Živnostník a továrník

Teprve tady se Baťa přesvědčil, jak propastný rozdíl je mezi živnostníkem a tovární výrobou. Náborářům hlásil, že umí všechno, ale reakce byla přesně opačná, než očekával: "Nepotřebujeme!". Továrnám vládla specializace a právě ta umožnila dělníkům podávat vysoké výkony. Tomáš pochopil, že ačkoliv už dosáhl nemalých úspěchů a nad střechami jeho podniku se tyčily tři komíny, dosud byl stále jen živnostníkem. To se mělo po návratu z Ameriky změnit.

Náklonnost k americkému způsobu uvažování a především soutěživosti ještě posílily krátké zastávky v Anglii a Německu. V obou zemích se nechal nakrátko zaměstnat v obuvnických továrnách, aby porovnal výkony dělníků. Když nasadil "americké" tempo, spolupracovníci se kolem něj sbíhali a okřikovali ho. Podle jejich názoru nebyl čestným dělníkem, když se nedržel zažitého zvyku a pracoval více než musel. To rozhodlo: do Zlína se Baťa vracel s úmyslem zavést ve výrobě americký systém.

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Doporučuji ke stažení zdarma: