Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? Motivace

Baťova soustava řízení - minulost či budoucnost? MotivaceBylo by chybou domnívat se, že vrcholným nástrojem motivace je podíl na zisku. Jak jsem už uvedl, nebyl u Bati přístupný zdaleka všem zaměstnancům a pokud jde o závislost příjmů na hospodaření dílny, nešlo o nijak závratné sumy. Obecně je motivační síla peněžní odměny přeceňována, a to jak v době Baťově, tak dnes. Můžeme si tedy právem položit otázku, v čem vlastně měla kořeny ona - pro nás, ale i pro současníky - nepochopitelná hrdost baťovců.

Samospráva dílen nebyla primárně zřízena proto, aby umožnila podílet se finančně na výkonech, ale aby naplnila Baťovu představu o postavení člověka v pracovním procesu. Už jsem se zmínil, že představa Tomáše Bati o sociálním pozdvižení pracovníků nenašla naplnění v dělnické solidaritě, kdy i podle jeho zkušeností nešlo o prosperitu všech zúčastněných, ale právě naopak. Proto přišel s ideou spolupodnikatelů, jakýmsi družstvem vsazeným do soukromé firmy.

"Podnikatel je ten, kdo dokáže osobně ovlivnit a sám spočítat, kolik vydělal."


Spolupodnikatel

Tím nejdůležitějším termínem je slovo "podnikatel". Podnikatelem není ten, kdo má živnostenský list a kdo si dá toto označení na vizitku. Podnikatel je především svobodný člověk. Neznamená to, že nemůže spolupracovat s jinými podnikateli, ale jeho svoboda tkví zejména v tom, že sám sobě odpovídá za svoje příjmy. Zjednodušeně řečeno: podnikatel je ten, kdo dokáže osobně ovlivnit a sám spočítat, kolik vydělal.

Mnoha lidem je dodnes záhadou, proč Baťa tak tvrdohlavě trval na tom, aby si dělníci sami na konci týdne spočítali mzdy. Vždyť z hlediska gramotnosti lidí to byla hodně odvážná myšlenka. Navíc firma disponovala na tehdejší poměry vynikajícím informačním systémem a účtárny byly schopny tuto činnost zvládnout mnohem rychleji a efektivněji.

Baťův nástroj řízení se nazýval příklad. V tomto případě šlo o to, aby každý dělník - tedy spolupodnikatel - dělal to samé, co šéf. Jestliže majitel podniku projevoval svoji podnikatelskou svobodu tím, že ovládal (počítal) svoje finance, měl to stejně tak dělat každý pracovník. Tím naplnil psychologickou podmínku skutečného podnikání.


Dva pilíře motivace

Za vůbec nejdůležitější nástroje motivace tedy považuji dvě zdánlivě málo významné a přehlížené činnosti: zapisování hospodaření na tabuli v dílně a vykazování hospodaření jedinci na konci týdne.

Tabule sloužila k tomu, aby pracovníci měli neustále na očích aktuální stav výkonů a hospodaření dílny. V dnešní době počítačů se nám může zdát obyčejná černá deska, popisovaná křídou, jako přežitek. Není to pravda. Setkávám se s tím ve firmách, kterým by takový přehled prospěl k operativnímu ovlivňování tržeb, třeba v maloobchodním prodeji. Vidí-li totiž prodavač, že obrat pokulhává za plánem, napne svoje síly a vynalézavost, aby ho dohnal nebo předehnal. Analýza prodeje po skončení měsíce, třebaže vyvedená v barevných grafech, je už z hlediska nápravy popisovaného stavu k ničemu. A argument, že vedoucí prodejny má aktuální výsledky na počítači, neobstojí. Kdo z pracovníků by pořád chodil nahlížet na monitor!
Obyčejná tabule je všem na očích. A co více - na rozdíl od počítače vyžaduje více osobní angažovanosti vedoucího. Píše-li aktuální výsledky, může je hned komentovat, diskutovat o nich s lidmi, přijímat opatření.

"Týden je doba, po kterou je si průměrný člověk schopen zapamatovat detaily."

Třebaže jsme dnes zvyklí používat moderní výpočetní techniku a občas, jak řečeno, podceňovat i jiné "primitivní" metody, firmám se nijak nechce vracet k osobnímu vykazování práce, tedy k výpočtu mezd jednotlivými pracovníky. Používají se stejné argumenty, jako tomu bylo při zavádění tohoto systému u Bati: lidé jsou hloupí, neumí počítat, zdržuje to, roste riziko chyb.

Pochybovače je třeba upozornit, že tento výkaz nemá nijak nahrazovat výpočet mezd ve firmě. Není v první řadě účetnictvím, ale nástrojem motivace. Tak je ho třeba brát a chápat. Pak ho nebudeme odmítat proto, že možná zdraží účetnictví a vyžádá si více následné kontroly dat, že jen přidělává práce. Výkaz má funkci psychologickou. Ten, kdo si sám, vlastníma rukama, spočítá výdělek (jehož výši mohl ovlivnit), je svobodným podnikatelem, i když pracuje jako zaměstnanec ( doporučuji také článek Co mají společného Tomáš Baťa a Steve Jobs?).

Týdenní interval také není samoúčelný. Je to doba, po kterou je si průměrný člověk schopen zapamatovat detaily. Při vyúčtování práce tedy ví, co sám - pozitivně i negativně - ovlivnil.
A ještě jedna poznámka: i v dnešní době bezhotovostních převodů je z psychologického hlediska lepší, dostane-li pracovník svoji výplatu v hotovosti. To jsou skutečné peníze, hmatatelný doklad odměny za práci.


Jsou lidé schopni vyplňovat účetní výkazy?

Pro zavedení těchto dvou jednoduchých nástrojů je třeba překonat některé vžité stereotypy. Jeden z nich už jsem tu uvedl: představu, že lidé nejsou schopni (ani ochotni) vyplňovat účetní výkazy. Baťa prohlásil, že se to tedy naučí. Co nám v době počítačů brání umožnit pracovníkům, aby svůj výkaz zpracovali za pomocí moderní techniky? Další stereotypy, podle nichž počítač patří do kanceláře a dělník s ním stejně neumí pracovat. Pokud to skutečně nedovede, co nám brání uspořádat podnikový kurz počítačové gramotnosti? V době, kdy se mluví o znalostní ekonomice, přinese takové schopnosti i značné nepřímé efekty.

Další bariérou je víra v dokonalost moderní techniky, která odmítá vše "staré". Řekli jsme si už, že obyčejná tabule má v tomto případě před počítačem mnoho předností. Ano, musí být obsluhována s vynaložením větší námahy a žádá si více času vedoucího pracovníka. Stereotyp velí, aby manažer seděl u svého stolu v kanceláři a zabýval se prací na počítači. Tímto způsobem ovšem není schopen své lidi motivovat. Představme si fotbalového kouče, který by v době zápasu počítal doma tréninkový harmonogram!
Je tedy zcela v pořádku, že si vedoucí špiní - třeba co hodinu - prsty křídou a přitom se dostane mezi své podřízené. Právě tím, že je s nimi, je vede.

Ačkoliv výše prémií, podílů na zisku a dalších peněžních nabídek nestojí v motivaci na prvním místě, přesto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Doporučuji je dokonale promyslet a především pamatovat na otázky typu "Co kdyby…".

Často totiž podobné systémy fungují do okamžiku, kdy je třeba někomu vyplatit mimořádné peníze, nebo kdy se naopak firma dostane do potíží. Lidé chápou jako největší křivdu ne samotnou změnu pravidel, ale její zpětnou platnost. Je tedy lépe v těchto případech raději dvakrát měřit a jednou řezat.  Smotivací zaměstnanců vám pomůže program PARTNER PLUS.
.

žárovkaAni triky, ani nezájem o zákazníky, jak to dělají řetězce. Rád se s vámi podělím o lepší způsob, jak prosperovat v maloobchodě i dalších oborech podnikání. Dokonce jak vyniknout nad velkou konkurenci a být lepší než oni. Program PARTNER PLUS vznikl právě proto, aby se tradiční podnikatelé zbavili starostí o budoucnost. Přidejte se


Jak funguje motivace podle Bati

Motivace pracovníků podle Baťova sytému řízení spočívá v tom, že:

  • deklarujete zásadu "já pán, ty pán", tedy spolupodnikatelství
  • deklarujete, že posláním vašeho podniku je (vedle dalšího) i prosperita zaměstnanců
  • zavedete pravidla, podle nichž může pracovník ovlivňovat výši týmového a osobního příjmu
  • zajistíte, aby pracovníci měli neustále na očích aktuální informace o parametrech, které mohou ovlivnit
  • zpřístupňujete pravidelně (nejlépe měsíčně) všem pracovníků výkazy hospodaření firmy
  • zavedete osobní vykazování práce a výpočet mzdy
  • odstraňujete hierarchické zábrany v komunikaci a podílení se na rozhodování

 

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Využijte tyto užitečné nástroje: