Jak z dobré firmy udělat skvělou: Setrvačník a bludný kruh

Jak z dobré firmy udělat skvělou: Setrvačník a bludný kruhPředstavte si, že roztáčíte obrovský setrvačník. Nejdříve se při veškerém úsilí pohne jen o malý kousíček. Pak o trochu více. Tlačíte stále stejným směrem a setrvačník se pomalu roztáčí. Potom v určitém bodě dojde k průlomu! Hybný moment začne působit ve váš prospěch… "Které jednotlivé velké zatlačení způsobilo, že ta věc rotuje tak rychle?" ptá se Jim Collins v závěru knihy Jak z dobré firmy udělat skvělou. A dochází k názoru, že je to nesmyslná otázka. Na rychlost otáčení setrvačníku působí všechna otočení, jde o akumulaci úsilí vynaloženého jedním směrem.

Neúspěšné firmy bombasticky vyhlašují průlomové akce, zásadní změny."

Zvenčí to tedy může vypadat jako náhlý zlom. Zevnitř však lidé pozorují spíše organický vývojový proces. Je zajímavé, že firmy, které se staly skvělými, pro svoji transformaci neměly žádný speciální název, žádné heslo a žádnou akci. Manažeři celý proces viděli často jasněji až když skončil.


Bludné přístupy

Neúspěšné firmy se chovají jinak. Bombasticky vyhlašují průlomové akce, zásadní změny. Hledají něco, co přinese okamžitý úspěch, aby mohli přeskočit všechny etapy rovnou až k průlomu. Když se výsledky okamžitě nedostaví, změní směr. Tlačí tak na setrvačník jednou tak a podruhé naopak, zastavují ho a znovu roztáčejí. Ze setrvačníku se tak stává bludný kruh ( viz také kniha Zamrzlá produktivita).

Jedním z takových bludných přístupů jsou akvizice. "Když se věci nedaří, jdeme nakupovat," říkalo se ve firmách v osmdesátých letech. Obor činností se tedy rozšiřoval. Úspěšné firmy také nakupovaly, ale až po vytvoření ježčí koncepce. Akvizice používaly jako akcelerátor hybného momentu, ne jako jeho tvůrce.

Podívejme se na několik z množství příznaků, které ukazují, že se firma ocitla v bludném kruhu:

  • Využívání módy a manažerského povykování místo konfrontace s tvrdými fakty.
  • Vykazování chronické nedůslednosti - zmítání se sem a tam a vybočování daleko mimo tři kruhy.
  • Na snahu o zapojení a motivování lidí se věnuje spousta energie v úsilí stmelit je kolem nových vizí.
  • Prodávání vlastní budoucnosti, aby se kompenzovaly chybějící výsledky.
Víte, že... Ročně skončí více jak 1.000 malých prodejen a hospod? Většinou proto, že nestačí na větší konkurenci. Přitom návody, jak se takové velké konkurenci ubránit, existují a fungují. Je škoda se vzdávat, když to není nutné.


Ne vždy se to podaří

Na závěr ještě perlička, ukazující, že ani takto poctivě prováděné výzkumy nejsou křišťálovou koulí, z níž je možno předpovídat budoucnost. A že ani firmy, které se z dobrých staly skvělými, nemají tuto budoucnost potvrzenou navždy.

Jedním z příkladů, které jsou v knize uvedeny, je hypotéční společnost Fannie Mae. Jim Collins ji chválí za přístup, který znamenal snižování rizik při půjčování peněz na nemovitosti. Hovoří také o softwaru, který to umožňuje. Jak se nedávno ukázalo, právě tento přístup k hypotékám vedl k rozpoutání nedávné krize, na kterou doplatila i Fannie Mae.

Na knize Jak z dobré firmy udělat skvělou je zajímavé to, že její závěry neplatí jen pro zkoumané společnosti, ale ani jen pro firmy jejich velikosti. V podstatě se dá říci, že na velikosti vůbec nezáleží. Principy, které výzkum odhalil, fungují zrovna tak v malých podnicích i u živnostníků. A to je nejen dobrá zpráva, ale i důvod, proč by tato kniha neměla chybět ve vaší knihovně.

 

Seznamte se s trojlístkem úspěšných: