Jan Baťa - pohled z druhé strany 4

Jan Baťa - pohled z druhé strany 4Kniha "Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše" vznikla tak trochu na objednávku potomků Jana Bati. Neznamená to však, že by byla tendenční. Miroslav Ivanov je zkušený autor literatury faktu a svá tvrzení důsledně dokládá. Právě proto je jeho kniha silným čtením. Jak napsal v předmluvě Jiří Pernes, čtenáře se po přečtení knihy zmocní smutek, když si uvědomí všechny ty promarněné příležitosti, o něž byli naše země a její obyvatelé ochuzeni.

Tragédie Jana Bati totiž není jen jeho osobní věcí. Lze na ní ilustrovat jak bezskrupulóznost komunismu, tak malost mnoha "velkých" lidí. Až se zdá, že čtyřicet let následující nesvobody logicky vyplynulo i z chování těch, kteří po bolševické totalitě nijak netoužili.

"Ačkoliv už toho měl Tomáš v té době hodně za sebou, byl to stále především továrník, ne obchodník."

Přeskočme nyní kapitoly, které popisují Tomášovy těžké začátky a boj s obrovským dluhem, který mu zanechal jeho bratr Antonín a o nějž se sám rovnou měrou přičinil ( dočtete se v článku Poučné příběhy: Tomáš Baťa poprvé), neboť nás zajímá především Jan.


Dětství a dospívání Jana Bati

Neměl zrovna jednoduché dětství. Otec Baťa se dvakrát oženil a jeho rodinu tvořily jak děti vyženěné, tak vlastní. Po jeho smrti se vytvořily dva nepřátelské tábory. Do zlínského křídla patřili potomci z prvního manželství, v Uherském Hradišti zůstávala druhá žena Ludmila se svými dětmi. Přes nátlak (i hospodářský) "Zlína" odmítala Hradiště opustit a svěřit děti rodinné radě. I když třeli bídu s nouzí, vážili si nezávislosti. "Ve Zlíně jsme byli Baťovi," napsal později Jan, "a to ukládalo jakési povinnosti a bralo to člověku svobodu."

Zlínská továrna rostla, mohutněla a postupně stejně nakonec přitáhla i Janovy sourozence. Už v ní pracovali starší bratři Leopold a Bohuš. Pak došlo i na něho. Vyučil se - jak jinak - ševcem a Tomáš mu přidělil místo v ústředním skladu rozdělovaného zboží. V roce 1914 se oba dva vydali na cestu do Německa. Tomáš vyjednal Janovi práci v obuvnické továrně v Norimberku. Měl se rozhlížet a psát do Zlína, co objevil nového. To byl oblíbený Tomášův postup. Všechno však skončila první světová válka.

Vznikla nová republika a s ní přišly nové problémy. Boj s byrokracií, útoky socialistů (předsedou vlády byl tehdy socialista Tuzar), rozvrácené hospodářství. Tomáš přemýšlel, zda se ke Zlínu neotočit zády. Stále častěji se mu vynořovaly vzpomínky na Spojené státy, klidnou, bezpečnou zemi. Nakonec se rozhodl odjet za moře na průzkum a Jana vzal s sebou.

V New Yorku se společně s dalšími významnými československými podnikateli setkali s Janem Masarykem. Většinový názor zněl, že je třeba z chaosu nové republiky převést podnikání do bezpečí Spojených států. Nakonec to byl právě Tomášův projev, co změnilo jejich rozhodnutí. Zakoupil sice v USA malou továrnu, ale domovem zůstal Zlín.

Pojistěte si poloviční slevu na PARTNER PLUS! Pořiďte si nejlevnější variantu LIGHT, která je do 30. 9. zcela zdarma, a ta vám umožní čerpat naše služby a kdykoliv přejít na vyšší úroveň programu jen za poloviční cenu. Pojistěte si svoji slevu, ať vám neuteče.


Jak to bylo v Americe

O Janově následném působení ve Spojených státech se toho napsalo hodně. Lépe řečeno - hodně se líčilo, jak se už tehdy naplno projevila jeho neschopnost a lenost. Je známo, že Tomáš za to svého nevlastního bratra často káral a že tyto výtky vedly i k jejich roztržce. Je však to, co známe, celá a skutečná pravda?
Z dopisů, které Miroslav Ivanov v knize cituje, vyplývá něco jiného. Tomáš vše vidí zlínskýma očima a neuvědomuje si, že americké poměry jsou jiné. Tvrdohlavě se domáhá, aby Jan plnil jeho neužitečné pokyny. Bombarduje ho radami, jak vyrábět levněji, jak šetřit. Chce po něm, aby se sám postavil ke stroji. Ale nereaguje na to hlavní - na Janovy zprávy, že v Americe je krize a vyrobené boty nikdo nechce. Ačkoliv už toho měl Tomáš v té době hodně za sebou, byl to stále především továrník, ne obchodník.

Jak se prohlubovaly problémy, a to i ve Zlíně, nabývaly pokyny na intenzitě. Jan měl podle svého bratra šetřit na všem - jídle, otopu, bydlení (nastěhovat se do továrny). "Dělej dělníka, když neumíš dělat továrníka," čteme v jednom dopise. Tomáš se děsil dluhů - a při jeho zkušenostech se tomu nelze divit - ale vinil z nich především Jana. Ten toho měl brzy dost. V září roku 1920 odjíždí ze Spojených států.
Přesto se oba bratři zase rychle usmířili. Snad si uvědomili, jak blízko k sobě i přes rozdílné povahy mají.

  Komentáře: Mohl Jan v Americe uspět?

 

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Využijte tyto užitečné nástroje: