Nad nanuky se v prodejně tyčí velké oznámení o akci. Asi bych si toho nevšiml, kdyby venku nebylo pětatřicet stupňů ve stínu. Má v takovém vedru smysl někoho uplácet, aby si koupil zmrzlinu? Vždyť to jistě udělá i bez akce. Proč tedy tyto nesmyslné pobídky? Vypadá to, že obchodníci přestali uvažovat o slevách jako nástrojích k prodeji určitého zboží. To je připravuje o peníze. A nemusí.
Do toho autosalonu si mě zavolali, protože stáli před naprostou záhadou. Udělali nový interiér, prodejna vypadala moc hezky, ale prodej poklesl skoro o polovinu. Majitel prodejny si to nedokázal vysvětlit. Čekal, že vylepšení přivede další zákazníky, investoval do něj spoustu peněz a výsledek byl přesně opačný, než si myslel. Nebyl schopen pochopit, co se to děje.
Je to šílené. Polovinu všeho zboží nakupujeme ve slevě. Obzvlášť silně to pociťují supermarkety a hypermarkety řetězců. V místním malém Tescu jsem jen v oddělení čerstvé zeleniny a ovoce napočítal 21 slevových akcí. Jde o nemoc, která oslabuje celý maloobchod. A nástroje, od kterých si obchodníci slibovali zlepšení, jak se zdá, nefungují. Kromě jednoho.
"Já ti nevím, co je to za dobu. Zákazníků ubývá a každej by chtěl nakupovat nejmíň zadarmo." Honza Novotný, majitel prodejny potravin, si mi hořce stěžoval nad pivem. Už třetím. "Nejlíp by zabralo, kdyby všechno bylo v akci. Ale copak to jde?" Namítl jsem, že jsou obchody, kde žádné akce nemají. Včetně takových, které se té jeho prodejně, co se týče sortimentu, podobají. "To bych chtěl vidět," pravil skepticky.
V prodejně nábytku bylo šero a prázdno. Tedy až na Lukáše Břízu, majitele tohoto podniku, a mě. Lukáš se mi už hodnou chvíli svěřoval se svým zklamáním. "Myslel jsem, že když je prodejna na dobrém místě, kudy chodí spousta lidí, že to bude mnohem lepší. A tak jsem souhlasil i s vysokým nájmem. Ale sám vidíš, jak to je." Rozhlédl jsem se kolem. "Máš tady tmu," konstatoval jsem.
