Nenechte prodavače, aby vás připravovali o tržby

 

Nedávno jsem byl v jednom pekařství svědkem, ba součástí zajímavého rozhovoru. Unikátní na něm bylo to, že jsem nekomunikoval jen já s prodavačkou, ale současně i obě ženy, které se nalézaly za pultem, mezi sebou. Vznikla tak situace, kdy se naše rozhovory všelijak křížily a prostupovaly.

 
Neodhánějte zákazníky, chcete přece zvýšit prodej
 
Hledáte-li argumenty, proč by se vaše prodavačky neměly před zákazníkem bavit, tady je máte. Posuďte ostatně sami, co z toho vzniklo a jestli takto chcete odhánět zákazníky.

"Který ten šáteček chcete?" otázala se prodavačka.
"Tady ten se zelím," ukazuji.
"On tedy za moc nestojí," oznamuje žena. Už jsem chtěl pozvednout obočí nad tou vzácnou upřímností, když mi došlo, že replika nepatří mně, ale je součástí rozhovoru s kolegyní, který započal už před mým příchodem.
"Dvanáct korun," pravila prodavačka. Lovil jsem v peněžence drobné, když druhá žena za pultem prohlásila: "Ať si je nechá, já o ně nestojím." Po očku jsem na ni pohlédl, jestli to myslí vážně. Ale její výraz mě ujistil, že nejde o mé peníze. Škoda. Zaplatil jsem a šel. Na pozdrav nikdo neodpověděl, prodavačky už zase řešily svůj problém ( také v článku Etiketa za pultem: Máňa má starosti).


Co se děje, když přijde zákazník?

Je-li v prodejně nával, je samozřejmé, že prodavači se činí, aby všechny zákazníky co nejdříve obsloužili. Ale zajímali jste se někdy, co se děje, když krám zeje prázdnotou? Či lépe řečeno, když je tento klid narušen příchodem osamoceného zákazníka?

Nejsem samozřejmě takový nelida, abych prodavačkám nedovolil prohodit pár slov, když se nablízku nevyskytuje žádný zákazník. Vzpomínám si však na svoji první návštěvu v rakouské restauraci, kde nás shodou okolností obsluhoval český číšník. I když zde bylo kromě naší skupinky prázdno, nesměl se s námi bavit, pokud při tom něco nedělal - třeba neleštil příbory. Mělo by to platit i ve vaší prodejně - ať si povídají, ale při práci.

Rozhovor ale musí skončit, jakmile se otevřou dveře a dovnitř vkročí zákazník. I kdyby se zatím jen rozhlížel a i kdyby byla pointa příběhu na dosah, musí počkat. Baví-li se totiž prodavači v přítomnosti nakupujícího, dávají mu tím najevo nezájem. Často se dokonce stává, že zákazník musí počkat, až si personál vyřeší své soukromé záležitosti.

Buďte v obraze. Zaregistrujte se k odběru newsletterů Intuitivního marketingu!


Čím odháníte zákazníky

Mnozí majitelé prodejen nad tím mávnou rukou. Když to není nic horšího… Jenže ono to je hodně špatné. Dávat zákazníkovi najevo, že vás nezajímá a že je tu ten poslední, to je zaručený způsob, jak ho vyhnat ke konkurenci. I lidé, kteří se zdánlivě ohlížejí jen na ceny, nejsou imunní proti útokům na jejich důstojnost. Zvláště když konkurenční supermarket nasadí akční slevy.

Často slyším argument, že je dnes obtížné sehnat prodavače a proto je lepší je nedráždit. Při těch bídných tržbách prý ty lepší nezaplatíte. Zkuste to otočit: kvalifikovaný, motivovaný a dobře placený personál vám vydělá nejen na své mzdy, ale také váš zisk. Ale hlavně mějte na paměti, že nikdo ještě nevydělal tím, že odežene zákazníky. To jsou i špatně placení prodavači příliš drazí.

Co z toho vyplývá: Intuitivní podnikatel vede své prodavačky a prodavače, aby se nebavili před zákazníkem, ale aby se bavili se zákazníkem. Nejenže to podle intuitivního marketingu vede k vyšším tržbám, ale také se posiluje věrnost zákazníků. Zjistíte to v IM+ Strategii úspěchu. Stáhněte si informační brožuru:
Stáhněte si brožuru IM+ Strategie úspěchu


Nezapomeňte si zaregistrovat odběr newsletterů:

Informace o nakládání s osobními daty zde
Inspirace zdarma: