Prodavači, kteří jsou celý den aktivní, jsou na konci směny méně unavení. A samozřejmě prodají víc. Mám to vyzkoušené. "Za chvíli bude konec pracovní doby, tak ať vám to pěkně utíká," oznamuje rozjařený moderátor z rádia. Pan Maceška, majitel prodejny, pokrčí rameny a obrátí se na své prodavačky: "No u nás to, holky, neplatí, že? Ještě tu bohužel musíte pár hodin vydržet."
Je dobré mít se zákazníky přátelské vztahy. Ale všechno má své meze. Určitě jim nebudeme třeba jen tak tykat. Jedna ze čtenářek newsletteru se mi před časem svěřila s nevšedním zážitkem v jihočeské prodejně galanterie. Ta se prý na internetu chlubí, že prodavači rádi pomohou nakupujícím najít, co hledají. Skutečnost je však trochu jiná, jak hned uvidíte.
V hádce se zákazníkem můžete vyhrát. Ale pravděpodobně o zákazníka přijdete. Před pár roky jsem byl v supermarketu svědkem reakce jednoho ze zákazníků. Rozčilený muž pobíhal s konzervou v ruce mezi regály a křičel, že ho nezajímá, jakou cenu mají na pokladně, pro něho že je důležité, co vidí na regálu. "Máte v tom bordel a nejste schopní se ani omluvit," řval.
Je zbytečným vyhazováním peněz dělat akce na zboží, které si lidé stejně chtějí koupit. Nad nanuky se v prodejně tyčí velké oznámení o akci. Asi bych si toho nevšiml, kdyby venku nebylo pětatřicet stupňů ve stínu. Má v takovém vedru smysl někoho uplácet, aby si koupil zmrzlinu? Vždyť to jistě udělá i bez akce. Proč tedy tyto nesmyslné pobídky? A jak to dělat jinak?
Podivné chování zákazníků mají často na svědomí instinkty. Kdo o nich něco ví, je ve výhodě. Do toho autosalonu si mě zavolali, protože stáli před naprostou záhadou. Udělali nový interiér, prodejna vypadala moc hezky, ale prodej poklesl skoro o polovinu. Majitel prodejny si to nedokázal vysvětlit. Čekal, že vylepšení přivede další zákazníky a teď nebyl schopen pochopit, co se to děje.
