Intuitivní prodejci rádi jednají v restauraci

 

Jednání v restauraci má zatím u nás - na rozdíl od západních zemí - pořád ještě punc jakési exkluzivity. Je to škoda, protože pro mnohé obchodování může být restaurace tím nejlepším prostředím. Jistě víte z vlastní zkušenosti, že pěkné prostředí naladí většinu lidí pozitivně a o dobrém jídle to platí dvojnásob. Navíc plný žaludek tlumí agresivitu a tlumí ostražitost.

 
Jednejte v restauraci, vyplatí se to
 
Aby ale vše zafungovalo jak má, je nutno dbát na dodržení některých zásad. Řiďte se intuitivním marketingem.

Především je nutno mít restauraci už předem vybranou. Nelze pozvat zákazníka a na místě se teprve rozhodovat, "kam zapadneme".

"V restauraci se řiďte jednoduchou zásadou: Kdo zve, ten platí."


Intuitivní prodejci jednají jen v kvalitní restauraci

Jednání zásadně domlouváme v solidních restauracích, žádná diskotéka, pivnice nebo McDonalds'. Podnik by měl být nekuřácký a také tichý. Zvláště hluk je dnes v restauracích běžným jevem, protože personál se domnívá, že rádio nebo přehrávač je tu kvůli nim a hosté jsou povinni snášet vibrování stolů při zvláště povedené "techno" muzice. Pro jednání se ovšem takový podnik naprosto nehodí. Sejně tak nejsou vhodné velké sály, vy potřebujete klidný kout nebo oddělený box. Uzavřený salonek, pokud nejde o jednání celé skupiny, ale nedoporučuji. Mohlo by to působit tajnůstkářským dojmem, asi jako když se schází mafie.

V každém případě si nezapomeňte stůl rezervovat.

Zkušenost, že restaurace je vždy poloprázdná, vás může svádět k bezstarostnosti - do chvíle, než zjistíte, že se zde právě usadil zájezd nebo početná rodina, hodlající oslavit promoci potomka.

Restauraci, pokud ji hodláte k podobným účelům využívat častěji, si také několikrát otestujte. Možná měl personál při první (a jediné návštěvě) zrovna porouchaný přehrávač a při jednání se zákazníkem vám pak bez varování pustí popmusic tak hlasitě, až budou poskakovat stoly.
Pokud chcete jednat v místě sídla zákazníka a nevyznáte se zde, požádejte ho, aby vám nějakou restauraci doporučil.


Jak je to s placením

A ještě jedna důležitá věc - dohodněte si předem, že budete platit mimo stůl. Pokud po jednání v restauraci budete svého partnera ještě doprovázet, složte dopředu zálohu a domluvte se, že pro vyúčtování se do restaurace vrátíte až po rozloučení se zákazníkem ( doporučuji si přečíst e-book Jak zvládnout etiketu).

Mnozí obchodníci mají problém s jednoznačným určením, kdo vlastně platí. Pak někdy vytahují peněženku i tam, kde chce zaplatit zákazník. Zde se řiďte jednoduchou zásadou: Kdo zve, ten platí.

Je tedy třeba slovo "pozvat" vyslovit (například "Dovolte, abych vás pozval", "Zvu vás.." apod.). Pokud vás pozve zákazník, nesnažte se zaplatit za něj. To by bylo nezdvořilé a mohl by si to vykládat jako odmítnutí pozvání.

E-book Řeč těla pro obchodníky od Miloše Tomana


Na recepcích se získávají kontakty

Podívejme se na ještě jedno podobné prostředí. Recepce a rauty začínají být běžné a může se vám stát, že se na něčem takovém zčista jasna ocitnete. Tady se většinou každý s někým zná a není-li to váš případ, nezbývá vám, než vzít iniciativu do vlastních rukou způsobem, který se používá v kurzech angličtiny k nacvičování představení: "Dovolte, abych se vám představil, jsem…".

Zde se nehovoří o práci a neočekává se od vás, že budete něco řešit nebo zaujímat zásadní stanoviska. Právě naopak, snažit se na recepci či rautu obchodovat by bylo společenským prohřeškem. O čem tedy hovořit?
Tyto společenské akce slouží především k seznamování se zajímavými lidmi a očekává se, že budete zajímavě mluvit o ničem. Úvodní fráze jsou většinou nacvičeny a od vás se naprosto neočekává, že o nich budete obsáhle debatovat. Právě naopak, nejlépe je opět použít jinou frázi. Tento způsob "plkání" má dokonce svůj termín - "small talk". Výsledkem pak je, pokud jste zapůsobili dobře, výměna vizitek. A máte-li v ruce vizitku, máte otevřené dveře do kanceláře člověka, jehož jméno je na vizitce uvedeno. Účelem podobných akcí je tedy vytvářet kontakty.

Může se vám ovšem stát, že na akci nikoho neznáte, účastníci rychle vytvoří uzavřené kroužky a vy se někde v koutě nudíte. Obvykle stačí překonat počáteční bariéry a pak už to jde samo. Co tedy můžete udělat:

Přidejte se k někomu, kdo je také očividně osamělý.
Najděte si záminku, jak se s ním dát do řeči. Nejlépe poslouží téma jídla nebo nápojů (např. "Vidím, že vám také chutnají ty chuťovky s lososem."). Když už vás nenapadne nic jiného, můžete apelovat na podobný osud: "pozoruji, že jste stejně osamělý jako já."

Připojte se k nějakému kroužku
Nemusíte se hned pouštět do debaty (a také by to nebylo vhodné). Nejdříve jen poslouchejte a případně se vyjadřujte neverbálně (přikyvováním apod.). Ve vhodnou chvíli pak proneste nějakou příhodnou poznámku a dodejte: "Promiňte, ještě jsem se nepředstavil, jmenuji se...".

Při hovoru ve stoje si dávejte pozor ještě na jednu důležitou zásadu, a to dodržování intimní zóny, o které budeme mluvit za chvíli, v kapitole věnované řeči těla. Pamatujte také, že intimní zónu s oblibou narušují lidé podnapilí, zvláště pokud si vás pletou s vhodnou oporou svých vratkých nohou. Neuškodí tedy připomenout, že na žádné společenské akci tohoto typu se do podobného stavu prostě dostat nesmíte. Ostatně ani jindy to není o nic vhodnější.

Jednání v restauraci můžeme například využít k tomu, abychom se zákazníka zeptali, jak je spokojený. Intuitivní prodejce z toho udělá určitý rituál a zvyk, kdy třeba jednou nebo dvakrát ročně pozve zákazníka na dobrý oběd a přitom s ním probere vztahy. Pamatujme na to, že udržet si zákazníka je mnohem levnější, než získat nového. Snažme se proto věrnost svých zákazníků posilovat.


Užitečné? Podělte se i se svými přáteli:

Zaregistrujte se k odběru newsletterů Intuitivního marketingu