Prodejce František Vomáčka 10

Obchodník František Vomáčka 10   Když se v kanceláři na druhý den zastavil jeho předchůdce Svoboda, vyřizující si v podniku nějaké potvrzení, František se mu svěřil se svými problémy ohledně oblečení. "To mi připomíná jednu příhodu z mých začátků," usmál se obchodník, usadil se na rohu stolu a pustil se do vyprávění.

"Byl jsem tehdy nadšený, že jsem dojednal schůzku s nákupčím ve velkém podniku a tak jsem se na to náležitě oblekl: černé maturitní šaty, bílou košili s manžetovými knoflíčky."

"Žádné extravagance a nejnovější móda, to ti spíš uškodí."


Když zákazník nemá čas

"A v čem byl on?" zajímal se František.
"V riflích a tričku. Tak nějak divně se na mě podíval a spustil zostra, že má na mě jen deset minut. Honem jsem spustil, abych to za těch deset minut stihl. Bylo to k ničemu, akorát jsem oddrmolil pár frází a pak mě zastavil."
"Jenže co jsi měl dělat, když neměl čas?"
Domluvit si schůzku na jindy, až ten čas mít bude," odpověděl Svoboda. "Jenže to vím teď, tehdy jsem myslel, že když nevydržím mluvit, už tu šanci nedostanu. Stejně to dopadlo špatně. Poslechl si mě, pak se podíval na hodinky a řekl, že nemá zájem."
"Ale co to má společného s oblekem?" zajímal se František.
"Právě že hodně. Jak mě viděl v maturitním ohozu a bílé košilce, hned mu došlo, že jsem zelenáč. Normální obchodník nechodí vymóděný jako na přebírání vysvědčení."
"Tak vidíš," povzdychl si Vomáčka. "A žena mi pořád vykládá, že v riflích a tričku tam jít nemůžu."
"Taky jsem neřekl, že můžeš."
"Ne?"
"Ne. Nějaký oblek bys na sobě každopádně mít měl."
"Ale vždyť ti nákupčí jsou stejně většinou v triku a já tam vpadnu se sakem a kravatou. To bude vypadat divně."
"Jenže si představ, že dorazíš v riflích a tvůj protějšek tě naopak přivítá v obleku. Bude to snad lepší?"
František připustil, že na tom něco je. Navíc by se asi cítil hodně malinký, což by mu při jednání se zákazníkem moc nepomohlo.
"Takže oblek ano, ale něco rozumného. Já jsem nosil tmavší kalhoty a k tomu světlejší sako a světle barevnou košili, ne bílou. Byl to oblek, ale takový obyčejný, na den, ne plesový frak."

"Jeden čas jsem také nosil fialové sako," vzpomněl si ještě Svoboda. "Bylo tehdy hodně módní. Pak jednou recepční v podniku hodně nahlas vysvětlovala do telefonu nákupčímu, že tu čeká "nějaký pán ve fialovém saku" a toho večera jsem ho uložil do skříně a už nikdy nevytáhl. Myslím, že tam dodnes někde visí. Takže žádné extravagance a nejnovější móda, to ti spíš uškodí." ( čtěte i v článku Šaty pořád dělají člověka).

žárovka"Ze všech smutných slov jazyka či pera nejsmutnější jsou: Mohlo to být!" napsal básník John Greenleaf Whittier. Usilujme o to, abychom je jednou s hořkostí nemuseli vyslovit, až budeme zpětně hodnotit svůj život. Dobré příležitosti se nenabízejí věčně a na každém rohu. A jednou z nich je určitě Škola milionářů. Zjistěte o ní více


Prodejce nedělá je oblek

A tak se František pokorně vrátil do obchodu s oděvy a spolu se zkušeným prodavačem nakonec vybrali vhodnou kombinaci. Zakoupení obleků pro jiné příležitosti odložil na neurčito. Jak se zdá, Nobelova cena mu zatím nehrozí, i kdyby ji snad za obchodní dovednosti udělovali.

Pokud si však myslel, že tím to má odbyto, velice se mýlil. "A co ta odřená aktovka?" zeptala se manželka, když se jí předváděl v roli úspěšného obchodníka. Následovala tedy návštěva galanterie, pak bylo třeba se nechat ostříhat, a pozornému ženskému zraku neunikla ani odřená propisovačka u poznámkového bloku, jejíž reklamní nápis hlásal, že na páchnoucí septiky je jedině Septikus. I ten notes nakonec musel vyměnit ( přečtěte si i v e-booku Jak zvládnout etiketu).

Když už se zdálo, že je všemu shánění a pobíhání konec, ukázala jeho životní družka na Františkovy nohy a zeptala se výhružně: "A to je co?"
"Co by," odpověděl. "V létě se přece nosí sandály."
"Ale ne k obleku. Vidět to Ladislav Špaček, tak omdlí. Zrovna nedávno o tom mluvil v rádiu. Honem do obuvi!"

František si tedy před první návštěvou zákazníka připadal jako někdo jiný. Jen nevěděl, jestli horší nebo lepší. Váhal, co si má sám o sobě myslet. Je to v pořádku, nebo se jen ztrapní? Neradostně přemýšlel, jestli měl vykročit levou nebo pravou nohou, ale pak nad tím mávnul rukou.
"Co se má stát, stane se," prohlásil fatalisticky.


Inspirace pro prodejce

Vzhled prodejce by měl být uměřený. Myslete si o originalitě co chcete, ale pokud neprodáváte lístky do cirkusu, projevujte ji raději jinak, než svým vzhledem. Berte to tak, že každé povolání má své požadavky. A v obchodě platí, že není radno provokovat tím, jak vypadáte.

  Komentáře: Jsou dnes tetování a podobné ozdoby normální?

 

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Využijte tyto užitečné nástroje: