Baťa

Tomáš Baťa zblízka

Tomáš Baťa zblízkaKnih o Tomáši Baťovi sice není tolik, kolik by si zasloužil (a kolik bychom si zasloužili i my, jeho obdivovatelé), ale přece jen se z nich dá poskládat zajímavá mozaika dílků, které se vzájemně doplňují. K nim patří i kniha Pavla Hajného, jež vznikla s vydatnou pomocí Zdeňka Pokludy, který ví, kde v archivech hledat. Silná je především tam, kde autor cituje méně známá nebo neznámá svědectví nejbližších Baťových spolupracovníků. Zvláště pak ta, která ukazují jeho neustálé, až zarputilé každodenní hledání cest, jak ještě více zlepšit službu veřejnosti.

Proč byl Baťa geniálním podnikatelem a jak se jím stát také

Proč byl Baťa geniálním podnikatelem a jak se jím stát takéŽe byl Tomáš Baťa geniálním podnikatelem, to můžeme slyšet často. Ale najít odpověď na otázku, v čem ta jeho genialita vlastně spočívala, už tak snadné není. Měl dobré nápady. Dobrá, to je jistě pravda. Ale jak na ně přišel? Jak vznikaly a z čeho vycházely? Dobré nápady má kde kdo a přece většinou nejsme tak úspěšní, abychom se mohli s Baťou srovnávat. Takové pátrání není samoúčelné. Chceme se přece poučit a inspirovat, abychom i my mohli být úspěšní. Protože principy jsou málokdy nenapodobitelné a neopakovatelné.

Jak získat nejlepšího mentora

Jak získat nejlepšího mentoraŘíká se, že jsme průměrem pěti lidí, se kterými se nejčastěji setkáváme. Proto jsme také často nabádáni, abychom se stýkali jen s úspěšnými, zatímco těch druhých je potřeba se vyvarovat. Někdy to ovšem může být problém, protože řada podnikatelů žije v podstatě v osamění. Když nepočítáme rodinu, nejčastěji se setkávají buď se svými zákazníky (a ty si málokdy mohou vybírat), nebo s přáteli s úplně jiným myšlením, které mají jen proto, aby nemuseli sedět u piva nebo v cukrárně či kavárně sami. Sice neupadají, ale nemá je kdo mentálně postrkovat vzhůru.

Tovární města Baťova koncernu

Tovární města Baťova koncernuPro znalce a baťovské fanoušky tu mám lahůdku: Podrobný popis zahraničních poboček firmy, což byla celá samostatná města, kopírující tehdejší Zlín. Už Tomáš a Jan Baťovi se tehdy řídili zásadou, se kterou potom přišly franšízové a síťové firmy: Vytvoř dokonalou organizaci a pak ji duplikuj. Kniha podle anotace poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze. Není to tedy jen popis továren, ale baťovského systému jako celku, který nejen vyráběl, ale také produkoval nové, samostatné, sebevědomé a úspěšné lidi.

Tři rady Tomáše Bati

Tři rady Tomáše BatiKaždý z nás už někdy slyšel, že Tomáš Baťa byl úspěšným, ba i geniálním podnikatelem. Jenže když se mezi menšími podnikateli začne mluvit o inspiraci a poučení, nastanou rozpaky. Někteří říkají, že je to minulost a že nám tedy nemá v současnosti co říci, protože doba je jiná. Další jsou toho názoru, že Baťa byl velký továrník a jaké poučení si tedy z něj může vzít podnikatel, který provozuje krámek na vesnici? A jiní zase poukazují na skutečnost, že Baťa zlikvidoval stovky malých ševců a byl prý tedy vlastně nepřítelem živnostníků, tak jakýpak vzor. Znamená to tedy, že bychom si měli hledat jiné příklady?

Jak zabránit podnikatelskému vyhoření

Jak zabránit podnikatelskému vyhořeníNedávno jsem se v článku Proč vás podnikání přestalo bavit? zamýšlel nad důvody stavu, který se podobá vyhoření. Shodou okolností jsem minulý týden uslyšel na kongresu Samoška něco podobného z úst podnikatele, který byl přitom prezentován jako úspěšný. "Dřív jsem to dělal s radostí, teď jen z povinnosti," přiznal. Není sám. Řada obchodníků (ale i podnikatelů ze všech dalších oblastí) si stěžuje na neustále přibývající administrativní zátěž, na zvyšující se tlak ze strany všech možných kontrolních úřadů a na druhé straně na rostoucí požadavky zákazníků, kteří by přitom nejraději viděli, kdyby všechno dostali zdarma.

Zamrzlá produktivita

Zamrzlá produktivitaOd roku 2008 se u nás nezvyšuje produktivita práce, ve vyspělých zemích je situace obdobná. Management firem strká hlavy do písku a těší se, že to vyřeší růst na trhu. Ten se však obnovuje zvolna a nejistě. Běžně se uvádí, že produktivita poklesla nebo stagnuje kvůli krizi. Co když je to ale naopak? Naznačuje to i neustále balancování na hranici recese, kolísání od růstu nazpět k záporným hodnotám. Ocitli jsme se na konci jedné éry, a pokud nechceme uvíznout ve stagnaci, musíme udělat krok do nového období. Recese stíhá recesi, roste nespokojenost zaměstnanců. Kde hledat nové zdroje růstu?

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočká

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočkáBaťa, Kolben, Sousedík, Waldes - to je jen několik jmen z plejády podnikatelů, které známe z období první republiky. V té době jsme měli nejen vyspělé strojírenství, ale také aktivní a nápadité obchodníky a živnostníky. Reklamu na vysoké úrovni, odbornou marketingovou literaturu (i když se jí tehdy říkalo jinak). A především silné zaměření na zákazníka - v tom určitě nebyl Baťa sám. Jak je tedy možné, že dnes jsou známí především spekulanti, přesouvající peníze jen pro své vlastní potěšení? Že ukazatelem toho, co kdo dokázal, jsou žebříčky majetku, kterých se tak rádi chytají v médiích? Kde jsou ti skuteční podnikatelé?

Nejsme dost uvědomělí?

Nejsme dost uvědomělí?"Když se jim to nelíbí, jejich chyba. Asi ještě nejsou dostatečně uvědomělí." S podobnými hodnoceními se v poslední době setkávám často. Organizátoři různých akcí jimi častují ty účastníky, kteří nevydrželi do konce, nebo se později negativně vyjádřili k obsahu. Často jde o setkání nebo konference zabývající se závažnými tématy: ekologií, pracovními vztahy, sociální odpovědností firem. Opravdu tedy svádí k názoru, že někteří lidé na ně nejsou připraveni. Realita je však trochu jiná. Většina času se promarní líčením chmurné reality a obviňováním, o řešení pak nepadne ani slovo, nebo jde o vzdušné zámky. Pokud ovšem chcete, aby vás lidé následovali, nemůžete je odrazovat.

Neškodit není totéž, co pomáhat

Neškodit není totéž, co pomáhatTomáš Baťa řešil v mládí zásadní dilema. Srdcem byl socialista, povoláním však továrník. Těšil se tedy alespoň, že jednou prodá firmu, za peníze koupí statek a tam, daleko od lidí, bude žít po vzoru Lva Tolstého. Prostým, soběstačným životem. Pak jednoho zimního dne navštívil svého strýce, chudého ševce. Našel ho v posteli. Neměl čím topit, práce nebyla a tak se zahříval alespoň peřinou. Veškerým jídlem v domě byla tvrdá patka chleba. "Socialistu odehnal můj strýc Baťa, Vlček a četní dělníci, které jsem často navštěvoval a uviděl, jak jim ten pravidelný, třeba malý výdělek zlepšil jejich život," napsal později.

Stránky