Na začátku byl jeden nápad a rychlá realizace. Jana Linharta napadlo, že by mohl knížku "Co je vaším byznysem?" vydat v nakladatelství Progres Guru jako audioknihu. A aby to urychlil, namluvil ji sám (a dobře). Takže po týdnu od nápadu jsou pro vás připraveny téměř dvě hodiny poslouchání. A co je nejdůležitější, stejně jako předloha je i audiokniha zdarma.
Na dobovém snímku Jan Baťa oznamuje: Už nebudeme mít prodejny, ale domy služby. A dodává: "Jde o převrat vašeho nazírání na prodejnu a na službu zákazníkům." Od Baťů se můžeme vždycky něco přiučit a v současné situaci je to zvlášť užitečné. Na první pohled se zdá, že Baťa mluví jen o pedikúře, ale ve skutečnosti jde o víc. A to je zajímavé.
Nástěnku vizí jsem měl asi dvakrát. Protože můj stůl stojí proti oknu, musel jsem ji pověsit na bok. Tam jsem ji viděl asi tak dvakrát za dobu její existence. A stejně jsem nevěděl, co s ní. Mám jezdit očima od obrázku k obrázku a říkat si "Jejda, ty hodinky bych tedy fakt chtěl. I auto."? Nebo upřeně zírat na nástěnku jako na jeden obraz? Naštěstí existuje lepší řešení.
4. 3. 2020 - Proč pořád dělat to, co vás nebaví?
Jsem na Facebooku od roku 2010, na dalších o něco méně. A tak jsem si myslel, že o sítích něco vím. Přesně do chvíle, než jsem si přečetl tuto knihu. Vlastně jsem se do ní nejdříve zaposlouchal a asi v polovině mě už natolik zaujala, že jsem druhý den sedl do auta a ujel skoro 30 kilometrů, abych ji koupil i v tištěné podobě. Můžu si tak v ní podtrhávat. A doporučuji to i vám.
Za druhé světové války si Američané zřídili na jednom z tichomořských ostrovů zásobovací základnu s letištěm. Domorodcům, kteří překvapeně přihlíželi nezvyklému ruchu, hojně rozdávali pamlsky. Válka skončila, vojáci z ostrova odešli. Ale místní lidé nemohli zapomenout na lahůdky, které dostávali. A tak se rozhodli letadla, která je přinášela, přivolat zpět.
Někdy před třemi roky jsem si založil deník. Přiznám se, že občas mě nadšení rychle opustí a tohle byl přesně ten případ. Zaplnil jsem pár stránek, pak jsem sešit někam založil a zapomněl na něj. Oprášil jsem ho až vloni a od té doby už mám hromadu popsaných bloků. Proč? Co se stalo, co se změnilo v mém přístupu? Začal jsem ho psát jako myšlenkový záznam.
Jako kluk jsem v knihovně rodičů objevil zajímavou knihu. Jmenovala se "Sama mezi indiány" a italský novinář Ettore Biocca v ní převyprávěl příběh ženy, která byla jako dítě unesena indiány a část svého života prožila v tomto kmeni, bez jakéhokoliv kontaktu s civilizací. Možná mě tato kniha ochránila od pozdějších představ, že primitivní lidé nám mohou být vzorem, jak správně žít.
Svět je přesycen různými odborníky, kteří nám říkají, že musíme být inovativnější a dívat se na věci novým způsobem. Chybí nám ale konkrétní detaily. Jak přesně se dá těchto výsledků dosáhnout? Kniha, kterou držíte v ruce, je pokusem o vyplnění této mezery. Najdete v ní techniky osvědčené praxí, které mohou v organizaci znovu probudit podnikatelského ducha.
Kdybych se k této knize dostal dříve, ušetřil bych si spoustu času a přemýšlení. Ale nikdy není pozdě. Pokud jen závistivě pokukujete po lidech, kteří srší nadšením, a přemýšlíte, kde se to v nich bere, nebo marně přemítáte, kam se ztratilo to vaše původní nadšení a věci tak nějak nejdou, jak by měly jít, sáhněte po ní a přečtěte si ji raději hned dvakrát nebo třikrát.
