prodavači

Chytře vedená prodejna

Chytře vedená prodejnaDlouhou dobu jsem říkal, že moje kniha Jak zvládnout maloobchod je jediná tohoto druhu na českém a slovenském trhu. Mohl jsem to říkat i proto, že dřívější vydání "Chytře vedené prodejny" byla beznadějně vyprodána. Naštěstí si s Richardem Hammondem nekonkurujeme, spíš se doplňujeme. On se hodně zaměřuje na vedení a motivaci prodejního personálu a funkci vedoucího, já zase spíš na praktické postupy. V čem se shodujeme, to je důraz na detaily, psychologii a postavení zákazníka.

Také vám prodavači odhánějí zákazníky?

Také vám prodavači odhánějí zákazníky? Ve čtvrtek jsem v jednom velkém pražském knihkupectví narazil na velmi zajímavou knihu. Celý nadšený jsem ji přinesl k pokladně a dostal studenou sprchu. Slečna za pultem na mě nejdříve vrhla pohled, který výmluvně říkal: "To musí proboha každý, kdo umí číst, chodit kupovat knížky?" Následovala hodně holá věta coby otázka: "Tašku za korunu?" Odmítl jsem tuto nabídku, zaplatil, zastrčil drobné zpět do peněženky a zdvihl zrak. Prodavačka mi právě dávala svým postojem jasně najevo, co si o mě myslí. S hlavou vytočenou stranou zírala kamsi do prázdna.

Z archivu newsletterů: Nadšení pracovníci přitahují zákazníky

Z archivu newsletterů: Nadšení pracovníci přitahují zákazníkyV úterý jsem si dal první letošní zmrzlinu. Byla hořká a kyselá. Ne, nebylo to recepturou, ani si nestěžuji na její závadnost. Nepříjemnou příchuť způsobilo něco jiného. Slečna, která mi ji podala, se tvářila tak kysele, že mi přestalo chutnat. Často můžeme slyšet nářky podnikatelů na prodejní personál a z druhé strany pak na nízké výdělky. Obě strany jsou si samozřejmě jisty, že mají pravdu. Zaměstnavatel považuje za logické, že nebude platit za špatnou práci, zaměstnanec pak argumentuje, že "pracuje jen do výše svého platu". Je to bludný kruh?

Za pultem: To mám ale radost, kolego

Za pultem: To mám ale radost, kolegoNakupoval jsem nedávno v prodejně masa a uzenin. Mladá, zřejmě začínající prodavačka se přesně trefila do požadované váhy a udělalo jí to velkou radost. Zvlášť když se to podařilo i podruhé. "To jsem dneska dobrá," prohlásila s úsměvem. Ne ovšem ke mně, ale ke kolegovi, na kterého se pak obrátila ještě s několika podobnými poznámkami. Já bych jí také rád vyjádřil pochvalu, jak jí to dobře jde, ale bohužel mi k tomu nedala příležitost. Byl jsem pro ni někdo, kdo stojí na druhé straně hradby a koho bere na vědomí jen z donucení. Není v tomto přístupu k zákazníkům sama...

Ekonomická hodnota úsměvu

Ekonomická hodnota úsměvuAgentura CzechTourism se před časem ptala zahraničních návštěvníků, co se jim u nás nelíbí. Dalo by se čekat, že se zaměří na nepoctivost, zejména pražských taxikářů. Místo toho však v čele žebříčku stanuly naše mrzuté a zamračené tváře. Cizinci znalí našich dějin si to vysvětlují dlouhou šňůrou národních neúspěchů a pokoření, já v tom spíš vidím současnou naštvanost, vedle rysu, ke kterému se za chvíli dostanu. V každém případě to ale škodí byznysu. Nikoliv jen v turistickém ruchu, jak by se mohlo zdát. Lidé jsou v tom nastaveni stejně a nedostatek úsměvu a vlídnosti pociťuje stejně tak zákazník domácí. A nemusí si toho ani být příliš vědom.

Nemám čas na úspěch, musím prodávat

Nemám čas na úspěch, musím prodávatV souvislosti s programem PARTNER PLUS navštěvuji v poslední době řadu prodejen. A jsem překvapen, jak často pouhým okem a na první pohled vidím řadu bariér, které zcela jistě připravují obchodníky o část zákazníků i tržeb. Oni i jejich prodavači je však nevnímají. Proč? Na vině je zčásti i provozní slepota, která brání podívat se na prodejnu z nadhledu a především pod zorným úhlem zákazníka. Ale je tu i mnohem závažnější důvod. Majitelé prodejen jsou většinou odborníky v sortimentu, který prodávají, a proto se také soustředí jen na něj. Rozumí potravinám, oděvů, vínům, železářskému zboží nebo počítačům. Nejsou však experty na prodej. A je to znát.

Jaká je ta klobása?

Jaká je ta klobása?"Vadí mi, když od politiků slyším, že si za zdravé potraviny máme připlatit," napsal účastník jedné ankety o zdravém životním stylu. "Ty by přece měly být standardem," dodal. Jak je vidět, mnoho lidí ještě nepochopilo, že nemáme jen dvě cenové úrovně, totiž standard a nadstandard, ale že také existuje hojně rozšířený podstandard. To jsou všechny ty potraviny plněné náhražkami, jež s oblibou distribuují řetězce. Ale i lidé, kteří by alespoň občas nepohrdli něčím přirozeným a zdravým, nakonec sáhnou po tom nejlevnějším. Vinu za to nesou obchodníci. Kolik informací o zboží předávají svým zákazníkům, tedy kromě výrazné cenovky a nápisem "Akce"?

Vše nejlepší k svátku, Mistře

Vše nejlepší k svátku, MistřeShodou okolností se ty dvě informace zařadily pěkně vedle sebe. Jedna říkala, že ještě dost nevyužíváme možností automatické komunikace se zákazníky. Druhá ukazovala záběr z Billy, která automaticky pogratulovala k svátku Mistru Janu Husovi. Těžko bych si mohl přát lepší příklad, jak se kvůli úsporám práce zbavujeme účinných marketingových nástrojů. Sváteční přání je jistě záležitost navýsost osobní, a pokud ji svěříme počítači, přijde o veškerou náplň a také účinek. Mnozí marketéři bohužel vůbec nevidí, že draze propagovanou značku osobní péče a vstřícnosti zabíjejí praktickými kroky, které ji viditelně popírají.

Máme své pokyny

Máme své pokynyJe čtvrtek odpoledne, nákupní galerie Vaňkovka v Brně. Dcera si v občerstvení Gelati kupuje zmrzlinu s sebou, ale po pár krocích zjišťuje, že dloubat ji miniaturní lžičkou z kelímku je poněkud nepohodlné. A tak se vracíme a usedáme u jednoho z mnoha prázdných stolů. Neuplynou ani tři minuty a je tu obsluha. "Máte objednáno? Že tu nemám žádný záznam?" ptá se ironicky. Dcera jí vysvětluje, že zmrzlinu zaplatila u pultu. "Ale tam jste slečně řekla, že ji chcete s sebou," prozrazuje servírka, že k nám nezamířila náhodou. "Když jste si ji poručila s sebou, jak si můžete jít sednout! To je prostě neuvěřitelné…"

Víte, co se o vás mezi zákazníky říká?

Víte, co se o vás mezi zákazníky říká?Prodavačka se naklonila k zákaznici, která zatoužila po akčních párcích a polohlasem ji doporučila: "Paní, nekupujte to. Vždyť v nich není žádné maso!" Z pohledu nakupujícího jistě chvályhodný čin. Jenže obchodník potřebuje prodávat, ne zákazníky odrazovat. Co si pak počne s uzeninou, která zbyde? Není snad na zákazníkovi, aby si zjistil, že v Javořických uzeninách je pouze strojní separát, doplněný moukou a škrobem? A nezajímá spoustu lidí jen co nejnižší cena?
 

Stránky