100+1 tipů, jak vylepšit prodejnu
Prodejna pizzy, která měla prosklenou celou přední část, přesto neprosperovala. Uvnitř totiž bylo šero a kolemjdoucí dovnitř neviděli. Prosklení tak ztrácelo smysl. Stačilo však pořádně rozsvítit a situace se změnila. Tržby narostly o více jak 20 %. Majitel samoobsluhy, přestože jsem ho od toho zrazoval, nechal zrušit pekárnu na prodejní ploše, která šířila vůni čerstvého pečiva. Projevilo se to na poklesu tržeb, i když pečivo bylo ve stejném množství dováženo odjinud… Takových příběhů z praxe najdete v nové příručce přes 70.
Příručka 
Když se řekne, že zákazníci chodí do tradičních prodejen hlavně ze zvyku, může to znít nelichotivě. Jako by tu nebylo nic jiného, co je o návštěvě přesvědčí. Ale možná toho opravdu moc není. Jak vysvětluje Zdeněk Skála ze společnosti GfK (odborník, kterého si velmi vážím), lidé závislí na akčních slevách do tradičních prodejen často nezavítají. Míří do supermarketů řetězců. Hlavními zákazníky jsou tedy podle Skály spotřebitelé, kteří dávají přednost rychlému nákupu menšího množství zboží a pak ti, co přicházejí hlavně ze zvyku. 
Přestože tento text vznikl v roce 2009, pořád je velmi aktuální: Představte si, že by k vám přišel obchodní zástupce nějaké firmy s nabídkou, že do čtyřiadvaceti hodin dodají a namontují standardní úspěch. Případně, za mírný příplatek, i s trojbarevným osvětlením. Nevyvedlo by vás to poněkud z míry? Přesto se v praxi běžně setkáme s tím, že chce-li být obchodník úspěšný, koupí si nějakou technickou novinku, která mu to má zaručeně zajistit. Třeba světlený panel, velkoplošnou obrazovku pro promítání reklamy, speciální osvětlení. 
V 
"Já jsem tu pro všechny," řekl mi majitel prodejny s potravinami. "Nikomu nedávám přednost." A když jsem se zeptal, proč má tolik laciného zboží a akcí, odpověděl, že lidé nemají peníze. A to v době, kdy jsme se už vzpamatovali z krize a zákazníkům se obnovila chuť nakupovat a utrácet. Přesto v nich viděl chudáky, kteří musí ušetřit na rohlíku. Není divu, že potom skoro nic nevydělával, škudlil na platech prodavaček a vybavení prodejny. Buď přijde nová krize, která mu dá zapravdu, nebo mu ti lepší zákazníci utečou. Či změní přístup a udrží je. 
Jedním z trendů, které můžeme v oblasti tradičního obchodu vidět, je přebírání malých prodejen Vietnamci. Tam, kde se český podnikatel neuživí, tito obchodníci přežijí. Nechme teď stranou otázku, jestli to není zapříčiněné tím, že i v době EET dokáží ulít tržby, ale podívejme se na jiné faktory. Třeba ten, že Vietnamci mají otevřeno déle než tradiční obchodníci a na chodu prodejny se podílí celá rodina. Mají však i slabiny. Když přišla informace, že převezmou pár prodejen na severu Čech, zákaznice si postěžovaly, že si teď nebudou moci s nikým promluvit. 
"Soubor, který držíte v ruce, je výsledkem desítek let praktických zkušeností z fungování obchodu. Dal by se samozřejmě nahradit tím, že přijdu já nebo někdo z mého týmu do vaší prodejny a budeme se rozhlížet a vyptávat. Ale to nemají mnozí podnikatelé rádi, protože mají obavu, že půjde především o ukazování chyb a oni z toho vyjdou špatně. A pak má také každý svoji představu, co je pro něj důležité a co naopak považuje za okrajové nebo tomu nemíní vůbec věnovat pozornost," píše se v úvodu samoobslužné příručky Vylepšete si svoji prodejnu. 
Mluvit o pohodě, to možná zní trochu nezvykle, protože s podnikáním máme většinou trochu jiné zkušenosti. Honička od rána do večera, neustálý stres, obavy, že nebude na zaplacení toho nebo onoho a do toho ještě jedna kontrola za druhou a hromady papírů. Je vůbec možné za těchto podmínek mluvit o tom, že budete podnikat v pohodě a s radostí? Ano, je. Protože příčinou všeho stresu a nepohodlí je zkušenost, že ať děláme, co děláme, vždycky se nakonec objeví něco, co nám radost pokazí. Od konkurence po úřady. Jak tedy z toho ven? 
Obchodní zástupce německého výrobce kávovarů Melita se z Vídně vracel hluboce zklamaný. Neprodal ani kousek. "Vídeňané chodí do kavárny," poučili ho místní obchodníci o zvycích panujících v hlavním městě císařství. Cestoval přes Prahu, a tak spíš, než že by očekával nějaký úspěch, chtěl se alespoň zbavit vzorků, aby je nemusel vláčet nazpátek, a zastavil se u Neffa. Ten si strojek prohlédl, nechal se poučit o jeho funkci a nakonec řekl: "Uvidíme". Sotva se zástupce po příjezdu dostal do kanceláře, čekal tam na něj dopis: "Pošlete další, nemáme co prodávat!"