6 věcí, které je potřeba změnit, chcete-li být úspěšnými podnikateli

 

Nedávno mě zaujal dotaz na Facebooku. Pán, který už překročil třicítku, se zcela vážně dožadoval rady, v čem podnikat, kde potkat příležitost a jak sehnat společníky či obchodní partnery. Ale hned dodával, že se mu nelíbí to a ono… Snad vám to přijde spíš jako kuriozita, ale svět je plný podobných lidí, a to nejen mezi těmi, kteří se po podnikání teprve rozhlížejí.

 
6 věcí, které je potřeba změnit, chcete-li být úspěšnými podnikateli
 
I zavedení podnikatelé mohou mít popsaný přístup v krvi a trápit se jím. Proč? V čem je problém?

"I v malém prostoru můžeme myslet velkoryse."

Pokud jste ještě neviděli film Zakladatel o muži, který založil i nezaložil McDonald's, vřele vám ho doporučuji. Ray Kroc, nepříliš úspěšný obchodník s kde čím, narazí na svoji životní příležitost. Je jí restaurace bratří McDonaldů, kteří vymysleli organizaci práce, zkracující dobu čekání na jídlo z 30 minut na 30 sekund. Bratři mají systém, ale bojí se ho šířit. Kroc nemá nic kromě vize tisíce takových restaurací. Jak to dopadlo, to víte ( viz Ray Kroc: Muž, který nezaložil McDonald‘s). Chtěl bych ale na tomto příkladu ukázat, jak dobře odráží obecnou situaci v podnikání. Na jedné straně lidé, kteří mají nápad, ale jsou bez představivosti, pokud jde o byznys. A proti nim podnikatelé, kteří nic úžasného nevymysleli, ale dokáží z cizích nápadů vytvořit něco velkého.

Jenže je zde ještě jedna skupina, a ta je zřejmě největší. Patří do ní lidé, kteří nejenže nedokáží uvažovat ve velkém, ale ani nejsou bratry McDonaldy, nic nevymysleli. Podívejte se třeba na internet, kolik zde najdete nabídek na vytvoření webu. Setkali jste se snad v poslední době s internetovou stránkou, která by vás oslnila svojí naprostou odlišností a grafickou jedinečností? Obávám se, že ne. Nebo se postavte na kterékoliv náměstí a vsadím se, že uvidíte nejméně dvě prodejny textilu s úplně stejným zbožím.

Všem těmto lidem někdo řekl, že mají dělat, co je baví. A oni samozřejmě hned pomysleli na konkrétní obsah. Kdyby tak postupoval Tomáš Baťa, zřejmě by si prodloužil život, protože jako prostý švec mohl spadnout tak nanejvýš z verpánku, ne havarovat s letadlem. Ray Kroc a Colonel Sanders (zakladatel KFC) by umřeli jako chudí penzisti a Howarda Schultze (který podobně jako Kroc založil i nezaložil Starbuck), by to čekalo také.

E-book Co je vaším byznysem od Miloše Tomana zdarma ke stažení

Můžete namítnout, že i ti "malí" lidé snad původně chtěli dosáhnout něčeho většího. Možná ano, ale pak to byl holý nerozum. Jaký cíl, jakou vizi můžete mít coby jeden z tisíců, od nichž se naprosto ničím nelišíte? Čím si zasloužíte úspěch? Budete pracovat více jak 24 hodin denně? Nemáte licenci, kterou byste mohli prodat. Nemůžete udělat franšízu z toho, co dělají všichni. Nejste zajímaví pro investory ani obchodní partnery. A nakonec, to je to nejhorší, také pro zákazníky.

Nakonec to dopadne tak, jak to dopadnout musí. Z koníčku se stane přítěž. Možná si pak takový podnikatel najde jinou vizi, možná rezignuje. Thomas Merton, uznávaný katolický spisovatel, napsal: "Svět je plný neúspěšných podnikatelů, kteří stále tajně věří, že se stanou výtvarnými umělci, spisovateli nebo herci." Nebo možná jen úspěšnými podnikateli, dodal bych.

Ale nechme pláče a raději se podívejme, jestli se s tím dá něco dělat. Všichni se samozřejmě nestaneme majiteli globálních řetězců. Nicméně i v malém prostoru můžeme myslet velkoryse. Co to znamená?


Organizátor místo řemeslníka

Tomáš Baťa byl zamilovaný do výroby bot, ale místo aby se posadil na verpánek s šídlem v ruce, zorganizoval jejich tovární výrobu. Naprosto chápu, že někoho baví držet kůži v ruce, hoblovat prkno či vařit oběd. Nemíním těmto lidem brát potěšení z vlastnoruční tvorby. Spíš mě zajímají podnikatelé, kteří dělají to samé, ale nejsou se svým postavením spokojení. Pokud je to váš případ, mám pro vás jednu dobrou radu: Chcete-li postoupit výše, musíte se stát organizátorem. Řemeslník má jen dvě ruce, pro organizátora jich může pracovat neomezené množství. Na Baťově příkladu lze vidět, že vás to nijak neodvede od vašeho koníčku a oboru, nový přístup vás jen posune na vyšší úroveň či level, jak se teď říká.


Lidé místo technologií

Práce s lidmi je mnohem důležitější než technické znalosti, manuální zručnost či materiály a nástroje. Mezi průměrnými podnikateli najdete i řadu introvertů. Nezneklidňuje je to, protože se soustředí na to, co umí. Když ale chcete jít dál, musíte se přeorientovat. Neznamená to nutně, že naberete hromadu zaměstnanců. Menší podnikatelé mívají obavy z administrativy a ostatní zátěže.

Existují však zcela legální způsoby, kdy můžete spolupracovat s dalšími podnikateli, vytvářet sítě, franšízy, multi-level marketingové organizace. To všechno se však neobejde bez komunikace s lidmi. Jak se spolupracovníky, tak se zákazníky. Nové systémy se totiž neřídí pracovními příkazy, ale vizí, k níž se za chvíli dostaneme.


Aktivita místo samospádu

Ray Kroc nejdříve pro franšízu "zlanařil" pár bohatých lidí v golfovém klubu. Myslel si, že bude mít méně práce. Když pak viděl výsledek, nevěřil vlastním očím. V restauracích se vedle smluvního sortimentu prodávalo kde co, kolem nepořádek a ani hamburgery nevypadaly tak, jak měly. Nezbývalo mu nic jiného, než sestoupit níže a pracněji přesvědčovat lidi, kteří se dosud tak tak protloukali životem. A hlavně - neustále s nimi komunikovat.

Setkávám se s podnikateli, kteří sice nejsou spokojeni s tím, co mají a jak jim byznys funguje, ale vytvořili si návyk na "samospád". Nechci tím říci, že by nepracovali. Na první pohled se dá říci, že dřou - deset, dvanáct hodin denně. Ale není to ta správná aktivita. Jde o udržování, ne o směřování výše, dále. Změna bolí, ale bez ní se nikam nedostanete. Úspěšní podnikatelé nedělají věci správně, ale správné věci.


Měsíc místo jeskyně

Moderní názor zní, že rozšiřovat se je špatné. Prý tím zničíme svět a vyčerpáme suroviny. Ve skutečnosti vždy najdeme jiné suroviny a jiné zdroje energie. Strašili nás například, co se stane, když dojde uhlí. Dnes ho nikdo nechce. Nebo se můžete dočíst, jak se bohatství přesunuje ke stále menšímu počtu lidí. Ve skutečnosti roste bohatství celého světa a ubývá v něm extrémní chudoby. A jestliže dnes považujeme stav planety za neuspokojivý, tak ho nezlepšíme stagnací, ale postupem vpřed.

Nebojte se proto růstu. Myslíte si, že proti němu mají výhrady hladoví lidé v Bangladéši? Že v Africe touží vrátit se k sukním z banánových listů? Sněme proto o létání na Měsíc, ne o pohodlné jeskyni.

E-book Prosperita na dosah od Miloše Tomana


Vize místo cílů

Všude se píše, že svůj úspěch musíte plánovat. Podle toho to také vypadá. Podnikatelé mají plné diáře, ale pocit marnosti. Jsou jako bílá myška, která probíhá bludištěm, jehož stěny jí sahají nad hlavu. Vidí vždy jen k nejbližšímu rohu. Kdyby se mohla vznést, měla by před sebou vše, kudy jít i jak velký kus sýra ji na konci čeká. Všechno by bylo snadnější. A to je role vize.

Pro úspěch je vize důležitější než plán a cíle. To jsou jen dílčí etapy. Vize jim dává smysl, zasazuje je do kontextu. Ale pozor! Vize nevzniká tak, že se jednoho dne rozhodnete mít velkou vilu a od té doby si ji představujete každý večer před usnutím, jak to říkají příručky úspěšných. Vize vychází z poznaného osobního poslání (či mise, jak se také nazývá). Zdůrazňuji, že z poznaného. Cokoliv, co si vytvoříte uměle, vám nepřinese žádné příjemné pocity, a hlavně ne onu podnikatelskou vášeň, ženoucí vás přes všechny překážky.


Já místo oni

Nemějte obavy, nechci vás nabádat k sobectví. Právě naopak. Jde o odpovědnost, ne o cestu přes mrtvoly. Řada podnikatelů má pocit, že nic z toho, co jsem teď napsal, se jich netýká. Byznys jim celkem uspokojivě funguje, nebo se netouží honit víc, než je tomu dnes, či si nechtějí přidělávat starosti. Takže, ať se starají oni, ti, co na tom jsou hůře.

"Úspěch je vaše povinnost, odpovědnost a závazek," řekl Grant Cardone. Pamatujte si ten výrok, nejen proto, že ho pronesl člověk, kterého Forbes označil za jednoho z 25 nejvlivnějších lidí pro rok 2017. Také z toho důvodu, že je to pravda. Úspěch není soukromou záležitostí, tak jako jí není poslání. Vždy se vztahuje k ostatním lidem. Podnikatelé vytvářejí pracovní místa, poskytují služby a platí daně… Na vašem úspěchu je závislé množství lidí.

"Nikdy se nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě," napsal anglický básník John Done. Neukazujme proto na druhé, protože se nás to týká také a týká se nás to především. Nemůžeme ovlivnit, co dělají druzí podnikatelé. Ale můžeme ovlivnit, co děláme sami. Kvůli druhým, ale také kvůli sobě, protože nenaplněné poslání o době dává vědět. Únavou, apatií, vyhořením. Je to jako vzpírat se silnému proudu.

Co z toho vyplývá: Podnikání je volba. Tak jako když jeden můj známý dostal nabídku stanout v čele významné organizace. Ale musel slíbit a podepsat, že skončí s kouřením. Stálo mu to za to a kouřit přestal. Pokud vám tedy podnikání stojí za to – a já věřím, že ano – dělejte ho tak, jak je potřeba, i kdyby ta změna zpočátku bolela. A pokud máte ambice, ale jen mlhavou představu, čím je naplnit, zajímejte se o strategii, kterou můžete použít. Stáhněte si informační brožuru:

 

Informace o nakládání s osobními daty zde