Inspirace od Steva Jobse: I když jste poražení, budete vítězem

 

Zatímco Jobsův životopisu od Waltera Isaacsona je zajímavý i poutavý, o filmech se to říct nedá. Filmaři promarnili příležitost ukázat, v čem spočívala jeho genialita. Pojďme tedy tak trochu suplovat scénáristy nebo režiséry a představit si pár scén, které ve filmu chyběly. Steve Jobs byl bezesporu úspěšný člověk, i když měl své chyby. Podívejme se, čím nás může inspirovat.

 
Inspirace od Steva Jobse

Steve Jobs šel vždy proti proudu. Tam, kde ostatní toužili po složitosti a šíři nabídky, Jobs dával přednost jednoduchosti. Tak jako intuitivní marketing.

 
A rovnou si na těch scénách můžeme ukázat, jakou inspiraci přinášejí i našemu podnikání.

Můj citát o úspěchu:
"Peníze se hromadí u několika málo schopných lidí. Možná to nevypadá nejlépe, ale je to spravedlivé."


Zadarmo nebo za hubičku

Steve Wozniak, geniální inženýr a autor prvního přístroje, který se skutečně mohl nazývat osobním počítačem, přichází do klubu sobě podobných nadšenců s hotovým schématem zařízení, které se bude později nazývat Apple I. Pracoval na něm řadu dlouhých nocí a teď ze samé radosti, že se mu to povedlo, chce nákresy rozdávat zadarmo. Zasahuje však kamarád Steve Jobs a maluje před ním vidinu vlastní firmy, kde si užijí spoustu legrace - ale musí vydělávat.

Ačkoliv je podnikání výdělečnou činností, řada podnikatelů má podobné pocity jako "Woz". Ať už proto, že je hřeje především jejich um ("chtít peníze umí každý, ale něco vymyslet…"), nebo v takovém přístupu vidí vstupenku do společenství stejně smýšlejících lidí. Vždyť se přece obohacují navzájem - dnes já, zítra ty. Jenže ono to nefunguje..

V každé komunitě může být jen pár skutečně tvořivých lidí. Ostatní vám tedy váš geniální nápad nemohou oplatit. Horší je, že většina o to ani neusiluje. Jsou zvyklí se vézt a brát od druhých, aniž by jim co vraceli. Tímto přístupem dosáhnete jen toho, že vy potáhnete káru, kdežto ostatní se na ní povezou. Je tedy sobecké nechat si platit? Položme si otázku, jaký je rozdíl mezi bezplatným sdílením nápadů a jejich vzájemným prodejem za peníze. Jednoduchý, ve druhém případě by se ukázalo, že peníze se hromadí u několika málo schopných lidí. Možná to nevypadá nejlépe, ale je to spravedlivé.

Steve Jobs byl rozporuplnou osobností. Ale tím se nemusíte zatěžovat. Důležité je inspirovat se jeho výsledky a způsobem, jakým k nim došel. Nikdo neříká, že se musíte chovat jako on. To jen neúspěšní lidé vylévají z vaničky vodu i s dítětem a nafukují se pýchou, jak jsou spravedliví. Úspěšní si berou inspiraci všude, kde je. Proto jsou také úspěšní. Přidejte se k nim. Mám pro vás ideu, jak zvětšit svůj úspěch: Proberte tento článek se svými přáteli, kolegyněmi a kolegy, zákazníky. Více o sdílení myšlenek zde.


Apple a ukradený nápad

Steve Jobs s několika spolupracovníky právě vychází z laboratoří Xerox PARC v Palo Alto. Má oči navrch z toho, co tam viděl a rekapituluje: "Grafické rozhraní, bitmapová obrazovka, ovládání myší, propojení v síti." Zastavuje se v chůzi: "To je ono! Máme to!"

Lidé, kteří na úspěšných rádi hledají hlavně negativa, s oblibou upozorňují, že Gates ukradl operační systém, který pak draze prodal IBM (ve skutečnosti ho koupil) a Jobs prý zase zcizil nápady Xeroxu. Je i není to pravda. V Apple skutečně vyšli z toho, co viděli v laboratoři PARC. Jenže ten základ tvořivě rozvinuli. Xerox použil původní nápady a jeho počítač neuspěl.

Tato etická otázka se v podnikání objevuje docela často. Máme nechat dobré nápady zapadnout, nebo je lepší se jich chopit a využít je ke svému prospěchu? Odpověď zní poněkud cynicky: Pro lidstvo je výhodnější, když se nápady "kradou". Ruchadlo bratranců Veverkových způsobilo převrat v zemědělství, ale teprve tehdy, když ho odcizili němečtí podnikatelé a začali ho hromadně vyrábět. Nebýt toho, používalo by ho jen pár sedláků v sousedních vesnicích. Jobsův příklad by nás však měl spíš inspirovat ke kradení idejí, které potom rozvineme, ne k napodobení. Jeden bonmot ostatně říká, že velcí umělci kradou, kdežto průměrní kopírují ( jak dojít k originálním nápadům se dočtete v e-booku Výtah k úspěchu)


Jen čtyři produkty, říká Jobs

Steve Jobs, který se nedávno vrátil do krachující společnosti Apple, stojí před tabulí a dvěma čarami ji dělí na čtvrtiny. Nahoru píše "zákaznický" a "profesionální", vodorovně pak "desktop" a "přenosný". "To je všechno, co potřebujeme," říká. "Čtyři špičkové produkty, pro každé políčko jeden."

Apple vyráběl řadu produktů v desítkách modifikací, aby se vyhovělo všem požadavkům maloobchodních prodejců. Na první pohled to vypadá pěkně. Když nám scházejí příjmy, je každý zákazník dobrý. Jenže taková politika způsobí, že nevnímáte výši nákladů, které na takovou rozmanitost musíte vynaložit. A jak se snažíte udržet všechny výrobky v životaschopném stavu, nemáte síly na inovace. Je to zkrátka jen přežívání.

Nedávno jsem četl diskusi podnikatelů, věnovanou Paretovu pravidlu, podle kterého vám 20% produktů přináší 80% tržeb. Jak se zdá, většina je sice ochotna uznat, že tak nějak to funguje - ale zrovna v jejich případě bohužel ne. Oni musí udržovat široké portfolio, protože k tomu mají velmi vážné důvody. Uvažují zkrátka kvantitativně. Momentální množství zákazníků nebo objem tržeb v absolutních číslech je pro ně nejdůležitějším ukazatelem. V intuitivním marketingu je důležitá kvalita, jak produktů, tak tržeb.


Největší dokonalostí je jednoduchost

Jobs si na poradě pohrává s přehrávačem MP3. "Dokážete to ovládat? " ptá se znechuceně, když přístroj odhodí na stůl. "Já ne! Je to šunt. Pojďme udělat něco skutečně jednoduchého, co budou lidé milovat."

Steve Jobs byl silně ovlivněn zenovým učením a vyznával jednoduchost a čisté tvary. To se netýkalo jen designu. Stejně tak byl posedlý uživatelskou přívětivostí. K jakékoliv funkci v přístrojích Applu bylo podle něj nutno dojít nejvíce třemi kroky. Jestliže to nešlo, musela se hledat jiná cesta, ústup od principu nepřicházel v úvahu. Podobné to bylo s dotykovou obrazovkou. Proč používat stylus (dotykové pero), když máme po ruce zcela přirozený nástroj, totiž prsty?

V podnikání se často na produkt nebo marketing díváme jen našima očima. Na jedné straně se sice mluví o orientaci na zákazníka, ta však rychle končí tam, kde se objeví problémy s praktickou proveditelností. Pak dostane přednost náš zájem a spokojíme se s polovičatým řešením (v lepším případě). Někteří podnikatelé jsou tak fascinováni technologickou stránkou svého nápadu, že na zájmy zákazníků slyší pouze tehdy, když s ní nejsou v rozporu. Ve firmě Apple také nejdříve toužili mít v mobilním telefonu geniální ovládání kolečkem, s nímž přišli u iPodu. Ale když zjistili, že by to omezilo pohodlí uživatelů, vydali se hledat něco jiného ( Sáhněte si zdarma: Povzbuďte svoji kreativitu s pomocí e-booku Kreativitou k úspěchu).

V úspěšném podnikání tedy platí, že když chcete sloužit zákazníkům, musíte to dělat na 100 procent. Ne jen, jak se vám to hodí a jak je to pro vás pohodlné. Tak vytvoříte jen průměrné a málo zajímavé produkty nebo služby.


Vím, že to dokážete lépe, říká Jobs

John Sculley, coby kandidát na výkonného ředitele, prochází firmou Apple provázen Stevem Jobsem. V jednu chvíli přistoupí k Jobsovi jeden ze zaměstnanců, aby se pochlubil nejnovějšími výsledky své práce. Ten se na ně ani nepodívá a prohlásí, že za nic nestojí, ať to předělá. Na udivený pohled Sculleyho reaguje slovy: "Vím, že to dokáže udělat lépe."

Jobsova schopnost vyždímat z pracovníků to nejlepší, je asi nejkontroverznějším tématem. Na jedné straně to mnoho lidí nevydrželo (někteří si z práce s Jobsem odnesli trvalé následky), na druhé straně to jiným zase pomohlo, aby opravdu ukázali, co v nich je. Ale nebudu teď mluvit o "lisování" lidí. Chtěl bych jen upozornit na skutečnost, že se často smiřujeme s průměrem. Zvláště tam, kde se ani zákazníci nedožadují dokonalosti. Spokojíme se s prvním životaschopným nápadem, technologickým řešením, které se hned a snadno nabízí. Ale to je krátkozraké. Místo abychom mířili kupředu, rozplýváme se do stran (viz "Čtyři produkty" v prvním díle tohoto článku). V intuitivním marketingu vždy usilujeme být lepší a ještě lepší.

Kdo chce prorazit, musí být fanatikem dokonalosti. Mnoha lidem se to asi nebude líbit, ale proto je také skutečně úspěšných jen málo. Povšimněte si ostatně, že hledíme-li na podnikání bez předsudků a falešné korektnosti, některé termíny nabývají nových významů. Už jsem se zmínil, že "sobectví" není tak docela sobecké. "Fanatik" také neoznačuje zaslepeného primitiva, ale člověka toužícího dát společnosti to nejlepší. "Osobností" není ten, kdo má pro každého vlídné slovo a pochopení. Lidé milují zejména toho, kdo jim něco dá - skvělý produkt, emoce s ním spojené.

Steve Jobs hledal cestu k osvícení. Jenže nikdy nedosáhl klidné mysli. Byl hnán touhou změnit svět. Osvícení vám možná dá klid, duchovní mír a spokojenost sama se sebou, ale vašemu podnikání nijak neprospěje. Jeho úspěch je totiž založen na vášni a emocích ( podobně jako Tomáš Baťa, v tomto článku jsem hledal, co mají společného).


Křižovatka humanitních a technických věd

Tato scéna ve filmu z roku 2015 skutečně je. "Neumíš psát kódy, nejsi inženýr, nejsi designer," říká Wozniak Jobsovi. "Nedokážeš kladivem zatlouct hřebík. Desku jsem navrhl já. Grafické rozhraní je ukradené od Xerox PARC. Tým Macu vedl Jef Raskin, než jsi ho vystrnadil z vlastního projektu. I krabici navrhl někdo jiný. Tak proč nejméně desetkrát denně čtu, že Jobs je genius?"

Filmový Jobs odpovídá obrazem dirigenta, řídícího orchestr. Takže by se mohlo zdát, že všechny výhrady k jeho technickým schopnostem jsou pravdivé. Že byl vlastně ze všeho nejvíc jen schopným manipulátorem. Skutečnost je však jiná. Steve Jobs sice nedosahoval kvalit "Woze", ale přesto byl schopným technikem. Už na střední škole dostal cenu za elektronický přístroj, pracoval ve firmě Hewlett-Packard a později získal zaměstnání coby elektronický inženýr v Atari, kde si jeho dovedností poměrně cenili.

Na druhé straně ale studoval (i když nedokončil) filosofii, zabýval se duchovními naukami, kaligrafií, miloval hudbu, zejména Boba Dylana, kterého si navíc cenil i pro jeho texty. Jestliže tedy často mluvil o křižovatce humanitních a technických věd, která je znakem nové doby, pak to pro něj rozhodně nebyla povrchní fráze. Věděl, o čem to je. A jeho produkty byly výsledkem této syntézy.

Dnešní doba dává bohužel přednost úzké specializaci. Jenže ta je vhodná pro realizátory, nikoliv pro iniciátory. Nápady, které jsou převratné, mají vždy dvě stránky. Jednou je technologie, druhou užitná hodnota. Chcete-li je vidět jako celek, musíte mít zkušenost s oběma. Specializovaní inženýři vytvářejí produkty, které zákazníci odmítají, fantastové zase nedokáží své představy realizovat. Pro úspěšné podnikání je tedy důležité mít to i to. Stát na křižovatce humanitního a technického pohledu a neoddělovat je od sebe.


Zásada úspěšných: Poražený bude potom vítězem

Píše se rok 1996. Steve Jobs vchází hlavním vchodem do budovy společnosti Apple, odkud byl před více jak deseti lety vyhnán. Doprovází ho píseň "Časy se mění" od Boba Dylana, kde se zpívá: "Neboť se kolo stále točí, a není tu řečeno, kdo je tu jmenován. Neboť poražený bude potom vítězem, protože doba se mění."

Jobs si tuto skladbu často připomínal, protože byla i o něm. On byl také tím poraženým, který se nakonec stal vítězem, když se vrátil do společnosti, kterou kdysi založil, aby ji teď zachránil od pádu. Jeho životopisec Walter Isaacson říká, že Jobse před návratem do Applu neformovalo to, co se mu povedlo (například ve studiu Pixar), ale obchodní neúspěch Macintoshe i NeXTu. Vítěz musel být nejdříve poražen.

Buďte vítězem!Poučení je tedy jednoduché, ale důležité: Porážky patří k životu a chcete-li přijít se skutečně něčím novým a významným, musíte si jimi projít. Ze samých úspěchů se nepoučíte, nedonutí vás sáhnout až na pokraj sil a vydat ze sebe to nejlepší. Důležité je nenechat se porazit navždy. Začněte tedy bez obav, čas vašeho úspěchu přijde:

 

Seznamte se se Strategii úspěšného života

 
Stáhněte si informační brožuru a přečtěte si, jak žít podle svého a splnit si své sny:

Informace o nakládání s osobními daty zde