Jak bezpečně poznáte, že jste úspěšní?
Určitě jste už slyšeli, že se nemáte s nikým poměřovat a jediným člověkem, který rozhodne, jestli máte úspěch nebo ne, jste vy sami. Zní to hezky, ale pravda to není.
Dlouho dobu se tvrdilo (a říkal jsem to také), že úspěch je, když splníte své cíle. I známý autor motivačních knih Earl Nightingale to často opakoval. Dokud mu někdo nenapsal, že tedy i dealeři drog mohou být úspěšní. Začal proto mluvit o "hodnotných cílech", ale nijak zvlášť to nevylepšil. Když jste totiž vy tím arbitrem, který rozhoduje, co je hodnotné a co není, může být i narkobaron přesvědčen, že je pro lidstvo dobrodiním.
Ale především je naše "já" velmi negativním posuzovatelem. Čím vyšší máme cíle, tím úspěšněji se mu daří nás shazovat. "Že jsi udělal školu? A co z toho, když neseženeš odpovídající práci? Tomu říkáš úspěch?" Dobře to známe. Radost z dosažení cíle vydrží dva, tři dny. A pak se zase cítíme neúspěšní. ( přečtěte si také Znáte Dunning-Krugerův efekt? Možná je příčinou vašich neúspěchů)
Takové posuzování má samozřejmě vliv i na sebeúctu a sebevědomí. Jak můžete být sebevědomí, když z vás vaše mysl dělá "blbečka"? A není proti tomu obrana. V hlavě už nikdo další není, aby vás podpořil a ujistil, že jste naopak šikovný a inteligentní člověk. A tak nezbývá, než se obrátit na své okolí. Samozřejmě ne tak, že tyto lidi požádáte, aby vám dosvědčili, že jste úspěšný člověk. Jak to asi mají vědět, když všechno zatím bylo ve vaší hlavě?
Úspěch nemůžete mít je pro sebe
Samozřejmě vnějšími projevy úspěchu. Nemusíte hned myslet na masivní zlaté řetězy kolem krku, a to největší auto, které je k dostání. Například prosperující a rostoucí firma je vidět sama o sobě. Ale může jít samozřejmě i o vily, jachty, auta, cestování. Nelíbí se vám to? Máte pocit, že jde o postoj příliš materialistický? Zkuste chvíli přemýšlet, kde se to ve vás vzalo. Samo od sebe, protože jste člověk s vysokými morálními a duchovními hodnotami?
Ale kdepak. Ve většině případů jde o působení jednoho jediného rčení, které vám vaši blízcí, učitelé a další lidé vtloukali do hlavy, až se tam natrvalo usadilo. Říká: "Samochvála smrdí!" Jeho variantou jsou pak třeba "Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě," nebo "Dobrá práce se chválí sama a nepotřebuje reklamu".
Jeden inteligentní člověk mi napsal, že schopní lidé mají skromně čekat stranou a neupozorňovat na sebe. Jednou prý si jich lidstvo všimne a ocení je. Je pravda, že se tak občas stane. Po stu nebo více letech od jejich smrti. Jak se říká, když už jsem u těch rčení, je jim to platné jako mrtvému zimník.
Úspěch má tedy i svoji sociální tvář. A když se podíváme na zásady, kterými se jakékoliv lidské společenství řídí, je na prvním místě soudržnost. Společnost zcela podvědomě usiluje o to, aby v ní nevznikaly konflikty. Třeba tím, že někteří jezdí ve Ferrari a jiní nemají na chleba. Co na tom, že to už dneska nefunguje a bohatí a úspěšní lidé se starají o večeři těm chudým. Máme to v genech po statisíce let a jen tak hned se to nezmění. Proto vám říkají, že nemáte svůj úspěch předvádět. A nejlépe ani nebýt úspěšní.
Takže pokud chcete dokázat, že nejste blbeček, nedokazujte to sobě. Nebo jen sobě. Ukažte to i druhým. Ukažte druhým svůj úspěch. Bez filosofických blábolů, které stejně nikdo poslouchat nebude, natož aby jim porozuměl. Ukažte to materiálně. To naopak pochopí každý. A máte-li z toho špatný pocit, připomenu, že i takové znaky úspěchu můžete prezentovat skromně a bez nějakého povyšování. Nejde jen o reakci okolí, sami se tak snáze ujistíte, že jste úspěšní.

Protože 99 % informací v nich jsou praktické inspirace a návody, jak dělat podnikání a marketing jinak, úspěšněji, a přitom šetřit náklady. Můžete je použít ještě ten den, kdy si je v newsletteru přečtete, a neztrácet čas.