Jak si ochočit změnu

 

Pokrok je vlastně úchylka, protože lidé nemají rádi změny. Jestli chcete jít dopředu, musíte se chovat jinak než většina. Člověk je zvláštní tvor. Přežil jen díky tomu, že se dokázal přizpůsobit měnícím se podmínkám. Ale ze všeho nejvíc nesnáší změny a snaží se reakci na ně a přizpůsobení jim co nejdéle odkládat. Někdy si říkám, že je zázrak, že ještě existujeme. Zřejmě za to vděčíme těm lidem, kterým si většina zvykla nadávat, že pořád něco vymýšlejí, místo aby sedli na zadek a dali pokoj. Pojďme to změnit.

 
Jak si ochočit změnu
 
Podivuhodné ovšem je, když stejný postoj ke změnám zaujímají mnozí podnikatelé. Dalo by se přece čekat, že jde o lidi aktivní, kteří si chtějí řídit svůj život. A přesto se změnám vyhýbají jako čert kříži. Pro vás, kteří to máte jinak, mám návod, jak si změny ochočit.

"Ignorovat informace o změnách znamená zadělat si na pořádný průšvih."

Experti říkají, že lidé mají přirozenou potřebu zábavy. Dříve to tak nebylo vidět, protože kdo nepracoval a bavil se, ten přišel o grunt nebo umřel hlady. Dnes můžeme ze všech stran slyšet: "Dělejte, co vás baví". Mnoho podnikatelů si to překládá jako "Dělejte svůj koníček". Jenže to není pravda a takové pojetí podnikání je žene do zmíněné ulity. Jakmile totiž dojde na nějaké strategické rozhodování, zjistí, že by je to nebavilo. "Mám rozšířit firmu? Ale to by znamenalo moc starostí, nabrat zaměstnance, sehnat peníze. Kdepak, raději zůstanu u toho, co mám." U technologických startupů je zase slyšet: "Baví mě programovat, ale ne prodávat. Však ono to nějak dopadne…"

Říká se tomu boiled frog syndrom. Žába sedí v hrnci, ve kterém se pomalu ohřívá voda. Začíná to sice být nepříjemné, ale zase ne tolik, aby se namáhala vyskočit přes vysoký okraj. A tak si pořád říká, že to ještě snese. Až se uvaří…

Pozoroval jsem něco podobného v době, kdy se do hospod a prodejen zaváděla EET. Všichni nadávali. Bědovali, že ty náklady navíc nepřežijí. Že je to zlikviduje. Inu, nadávání a stěžování nic nestojí a není nepohodlné. Ale naprostá většina těchto podnikatelů si postěžovala a zůstala v hrnci. Neudělala nic pro to, aby se na podobná překvapení připravila většími tržbami a příjmy, posílením a rozšířením svého podnikání. Prostě si oddechli, že to přežili, a jeli dál po svém.

Nemám v úmyslu napravovat "žáby" a proti jejich vůli je tahat z hrnce. Ale věřím, že je dost rozumných podnikatelů, kteří potřebu změny vnímají a možná jen čekají na nějaký impuls. A věřím, že mezi ně patříte. Pojďme se proto podívat na postup, jak udělat změny příjemnější a usnadnit je.


Bavte se podnikáním

Ačkoliv se u nás s termíny "živnostník" a "podnikatel" zachází libovolně a myslí se jimi většinou totéž, není to tak. Ve známém cashflow kvadrantu je OSVČ na levé straně spolu se zaměstnancem, kdežto podnikatel zaujímá pozici na pravé straně vedle investora. Sice se někdy uvádí, že podnikatel je člověk, který zaměstnává více jak 500 lidí, ale já si to nemyslím. Jde o způsob myšlení. Živnostník se zabývá (a pokud možno baví) nějakou konkrétní činností. Je instalatér, digitální marketér, psycholog. Podnikatel podniká ( přečtěte si také 7 smutných mýtů o začátku podnikání).

Co si pod tím představit? Podnikání je strategická činnost, kde je obvyklým nástrojem k prosazení cílů organizování lidí. Podnikatel se nezabývá jednotlivostmi. Není například instalatérem, který spravuje trubky. Ale má dejme tomu organizaci, která propojuje dvě stovky instalatérů a zajišťuje jim zakázky. Řidič auta, který jezdí pro Uber, je živnostník. Uber je podnik.

Jak si vidíte budoucnost? Živnostníci si ji často představují stejnou jako dnešek. Podnikatelé upírají zrak ke svým vizím a cílům. Ti první mají postoje statické ("Každá změna je jen k horšímu"), ti druzí se pohybují kupředu. Podstaté tedy je, jakou podobu mají vaše cíle. Jestliže tím cílem bylo mít prodejnu nebo jezdit s kamionem, pak asi už splněný a nemáte žádný důvod přemýšlet o budoucnosti s nějakým očekáváním. Pravděpodobně bude spíš hůře, než lépe. Když ale máte kam jít, máte svůj nesplněný cíl, pak nemůže stát na místě a vaše očekávání jsou spíš optimistická.


Podnikání není váš hrad

Pochopit tuto skutečnost je pro mnohé podnikatele těžkým oříškem. Považují svoji hospodu nebo prodejnu na svůj hrad, jak říkají Angličané. "Hospoda je moje a já si v ní mohu dělat, co chci," slyšel jsem od jednoho takového podnikatele. A nemluvil o zákazu kouření nebo účtenkách, ale o chování k zákazníkům.

Steve Jobs byl známý tím, že nedělal nějaké průzkumy trhu, dokonce se neohlížel na některé požadavky zákazníků, ale jednoduše jim nabídl svůj produkt. Ve skutečnosti však nebyl nějakým diktátem, protože Jobs měl cit pro potřeby lidí a usiloval o to, aby každý produkt byl maximálně uživatelsky přívětivý.

Cokoliv tedy v podnikání děláte, musí brát zřetel na zájmy a potřeby zákazníků. Což mimo jiné znamená jít kupředu a měnit své podnikání, protože i potřeby lidí se mění. Zůstat stát na místě znamená ignorovat zákazníky. I když někteří podnikatelé přesvědčují sebe sama, že zákazníci vlastně nic nového nechtějí. Buď je to iluze, nebo jim pak skutečně zbydou jen ti, kterým stačí nízká cena.

Jestliže chcete být v podnikání úspěšní, pak vám doporučuji, abyste zaujali postoj, že svět se opravdu mění a že se to děje rychle. Podle toho pak posuzujte informace. Kdyby se náhodou neměnil, nijak vám to neuškodí. Ale ignorovat informace o změnách znamená zadělat si na pořádný průšvih.


Potlačte ego

Podnikatelé mají z principu silnější ego, než dejme tomu zaměstnanci. Je však potřeba si dát pozor, aby vám nezačalo škodit. Stane se to tak, že sice zachycujete signály, jak se trh a požadavky zákazníků mění, ale neumíte na ně správně reagovat. Přirozenou reakcí by bylo se zeptat, nechat si poradit. Nejeden podnikatel má však pocit, že když to všechno nezvládne sám, nebude mít na svém úspěchu stoprocentní zásluhu.

To je opět myšlení živnostníka. Ten chce být za všechno osobně odpovědný, včetně úspěchu. Delegování považuje za přiznání slabosti, má pocit, že tím dává najevo, že něco neumí. Podnikatel považuje za normální udělat všechno, co je potřeba, aby dosáhl svého cíle. Takže je zde zase otázka cílů. Živnostníkovým cílem je uspokojení sebe sama. Podnikatelovým naplnění vyšších ambicí. Obvykle nejde o peníze, jak se říká. Podnikatele žene vášeň a také vědomí, že dávají lidem nějaké hodnoty a zlepšují jim život.

Můj extra tip Řeky mají proud i slepá ramena, kde voda stojí a zahnívá. Úspěšní podnikatelé jsou v proudu. Mají prozákaznickou orientaci. Pomáhá jim v tom 2. část IM+ Strategie úspěchu s věrnostním programem a stále aktualizovanými informacemi, jak ho optimálně využít. Přidejte se k nim. Seznamte se s ní a stáhněte si informační brožuru:

 

Proč odebírat newslettery Intuitivního marketingu

 
Protože 99 % informací v nich jsou praktické inspirace a návody, jak dělat dobré podnikání a marketing, a přitom šetřit náklady. Můžete je použít ještě ten den, kdy si je v newsletteru přečtete, a neztrácet čas.