Malá technická příručka splněných přání

 

Jsem spíš technický typ, takže mám občas problém uvěřit některým věcem, které sice evidentně fungují, ale já nevím jak. Zkrátka takový skeptický Tomáš, který neuvěří, dokud si nesáhne. To je třeba případ známého přání, týkajícího se parkovacího místa. Funguje, což o to, ale jak? A proč jiná přání se ne a ne splnit, i když použijeme stejný postup?

 
Malá technická příručka splněných přání
 

Jaký je za tím mechanismus? Přemýšlel jsem tedy, jak to pojmout víc technicky, protože pak se dá lépe předvídat výsledek. A přišel jsem jak na fyzikální analogii, tak na tři faktory, které rozhodují, jestli se přání splní nebo ne.

Podle kvantové fyziky není časoprostor nějakou pevnou krychlí, o jejíž stěny si denně otloukáme hlavy. Je plastický. Mohli bychom ho přirovnat třeba k plastelíně, ale pro naše účely je lepším příkladem displej s tekutými krystaly. Když toto čtete, máte ho pravděpodobně přímo před očima.

"Opatrná víra nedává myšlenkám dost síly, aby změnily obraz."


Časoprostor můžeme tvarovat podle svých přání

Každý, kdo si přečetl i jen populárně naučný článek o kvantové fyzice, ví, že myšlenky mění svět kolem nás. Experimenty prokázaly, že stačí na hmotu zaměřit svoji pozornost a ona se začne chovat jinak. Tvárný časoprostor se pozmění. Najde se parkovací místo. Setkáte se s člověkem, který vám dá zajímavou nabídku. Seznámíte se se skvělým partnerem nebo partnerkou, jaké jste si vždycky přáli. A protože možností, jak to udělat, je nekonečné množství, i při střetu všech možných přání od různých lidí se vždy najde výsledek, který vám vyhovuje ( přečtěte si také článek Chcete-li být úspěšní, nebuďte skromní).

Když se vrátím k příkladu s LCD displejem, svět kolem nás je takovou obrazovkou a záleží jen na nás, jaký obrázek na ní vykreslíme. V počítači nebo mobilu to dělá elektromagnetické pole přístroje, v případě přání jde o pole myšlenek.

Když si koupíte nový počítač, najdete na něm původní obrázek na ploše. Pasivní lidé ho tam nechají, aktivní si místo něj dají jiný, který jim vyhovuje.

Z technického hlediska je to tedy jasné, obraz světa kolem sebe ovlivňujeme magnetickým polem myšlenek. Ale stejně jako u elektronických přístrojů platí, že to pole nemůže být libovolné. Přesněji řečeno, musíme vyhovět třem požadavkům.

Jestliže první krok odložíte i o jeden den, pravděpodobně se nikdy nedočkáte úspěchu a naplnění svých snů. To není strašení. To je zkušenost mnoha generací lidí, kteří ve většině vykročení odkládali a jen málokdo z nich ten první krok skutečně udělal. Bez něj se však nedá očekávat úspěch.


Slabé myšlenky nic neovlivní

Na realitu nejsme napojeni kabelem, takže je důležité, jak silný je signál, který vysíláme. Je to jako u wi-fi. Když má malý výkon, buď se vůbec nepřipojíme, nebo se věci na internetu zobrazují špatně. Aby se na obrazovce našeho života zobrazilo to, co chceme, potřebujeme dostatečně silné pole.

Na jeho sílu působí sebedůvěra, sebejistota a především víra. Platí tu zásada, řečená titulem knihy W. W. Dyera: Uvidíte to, až tomu uvěříte. Nejdříve je tedy potřeba mít víru, pak je magnetické pole vašich myšlenek dost silné na to, aby přeskupilo tekuté krystaly časoprostoru a vytvořilo to, co chcete.

Pro ty, kteří se obávají něčemu silně věřit, mám špatnou zprávu: Jinak to nejde. Opatrná víra nedává myšlenkám dost síly, aby změnily obraz. Čím silnější je, tím lépe to funguje. Proto také svět mění především lidé, kteří mají až fanatickou víru ve své poslání a úspěch.

Obvykle je nazýváme vizionáři. Tomáš i Jan Baťa, Ford, Edison, Jobs, Musk a mnozí další jsou důkazem, že člověk musí pro své vize hořet plamenem a neohlížet se na skeptiky.

Jestliže tedy chcete, aby se vaše přání plnila, pevně věřte své životní cestě, kterou jste si vybrali.


Máte správnou frekvenci?

Magnetické pole myšlenek a přání musí mít také správnou frekvenci, aby je ta "druhá strana" přijala. Pokud frekvence neodpovídá, signál může být jak chce silný, ale nestane se nic. Správnou frekvenci získáme ze souladu rozumu a srdce. Jestliže stojí proti sobě, vibrace se vyruší a zbyde nula. Pokud jsou v nějakém rozporu (a nemusí být ani zásadní), vytvoří se jejich spolupůsobením jiná frekvence, než potřebujeme. Soulad je tedy nezbytný.

Je hodně lidí, kteří říkají, že sice po něčem touží, ale musí být realisty a mít rozum. A přestože se chovají nanejvýš rozumně, mají pocit, že se proti nim celý svět spikl a nic jim nevychází. Jak by také mohlo, když se na něj se svou špatnou frekvencí nedokáží napojit.

Jak je to s tím "dělejte, co vás baví, a ostatní přijde samo"? Dělat, co nás baví, není tím správným životním cílem. Může to být cesta, v případě, že víme, kam chceme jít. Lidé, kteří si přejí, aby se prostě jen mohli bavit, a to jim pro život stačí, jsou opět v rozporu rozumu a srdce. Sice to tak možná nevnímají, ale v hloubce se jim ty dva přístupy hádají ( viz také Ta nejhloupější pověra o podnikání).

Jestliže tedy chcete mít správnou frekvenci, vytyčte si životní cíl, který bude v souladu s vaším rozumem i srdcem.

Patříte k těm asi 5 % lidí, kteří dokáží rozpoznat dobrou výzvu a reagovat na ni? Pokud ano, pak jsou tyto informace také pro vás.


Co se zobrazí na obrazovce

Chceme-li změnit svůj život, musíme vědět, co místo toho dosavadního zobrazit. V případě parkování je to jednoduché: Chceme volné místo, a to hned, jak přijedeme. S většími přáními je to složitější. Je například známo, že nemáme používat zápor. Proč? Zase si vypomůžeme displejem. Na monitoru musí být vykreslen každý pixel. Není možné, aby tam nebylo nic, nebo dokonce záporná hodnota (co je negace dejme tomu modré barvy?). Takže všechna "ne" se odstraní. Jestli si ještě vzpomínáte na školní matematiku, říkalo se tomu absolutní hodnota. Když tedy říkáme "nechci", vznikne z toho "chci".

Na obrazovce také neuvidíme budoucí obraz, ale vždycky ten, který právě je. Vyjadřovat se tedy v tom smyslu, že něco bude, znamená uvést vykreslování do zmatku, protože si s tím obrazovka nedokáže poradit.

Zkuste požadovat po svém mobilu, aby vám ukázal, co bude zobrazovat za tři dny. Kdyby měl tu možnost, pravděpodobně by si ťukal na čelo.

Aby se požadovaný obsah zobrazil, musí být v souladu s předešlými dvěma faktory: Odpovídat vašemu životnímu cíli, který je v harmonii rozumu a srdce, a musíte v něj věřit. Žádné zkusím to.


U přání jde prostě o techniku

Když si mechanismy ovlivňování života ukážeme jako technickou záležitost, vypadají daleko přijatelněji a srozumitelněji než nějaká ezoterická vysvětlení. Vždyť přece nejde o nic jiného než o starou dobrou fyziku. Když známe potřebné parametry, není obtížné je nastavit. Pusťte se do toho a uvidíte.

Vždycky mi spíš vyhovovalo technické zdůvodnění, než argumenty typu "prostě to tak je a basta". Samozřejmě, že náš život není tak docela displej z tekutých krystalů, ale mně to hned připadá uvěřitelnější. A vcelku logické. Takže i pro skeptické Tomáše, jako jsem já, pak není obtížné strávit představu, že svými myšlenkami měníme svět kolem sebe. A nejde jen o teorii, můžeme to dělat zcela prakticky.


Dobré? Sdílejte na sociálních sítích: