Mějte rozum, nebo buďte úspěšní

 

"Považoval jsem vás za rozumného člověk, ale když vidím, na co jste se dal..." Rozhodnete-li se svůj život změnit a pustit se do něčeho nového, zaručeně vás takové komentáře neminou. Zvlášť pokud to budete dělat s nadšením a vírou v dobrý výsledek. To se hned stanete nemyslícím fanatikem, sektářem a vůbec člověkem zaslepeným.

 
Mějte rozum, nebo buďte úspěšní
 

Co se to děje? Proč vám jsou schopni něco takového říkat lidé, kteří vám dosud byli blízcí? Určitě ne proto, že by chtěli škodit. Naopak, myslí si, že vás ochrání. Asi jako ta kvočna, která bránila "ošklivému káčátku" létat.

Rozum se neposuzuje čísly, zkušenostmi, výsledky. Je to jen vyjádření názoru většiny. Jestliže 80 až 90 % lidí považuje za nejlepší způsob života držet se při zemi a nic neriskovat, pak se takové chování obecně označuje za rozumné.

"Váš cíl je v pořádku, musíte ho ale postavit na solidní pevné základy."


Většina lidí miluje bezpečí prostřednosti

Protože člověk je tvor společenský, "stádní", chová se jinak, než dejme tomu kočka. Je méně zvídavý a když se chce pro něco rozhodnout, shání souhlas okolí. Málokdy dělá něco úplně samostatně, jen proto, že on to tak chce. Vždy se vynoří otázka "Co by tomu řekli lidi?" ( viz kniha Chovejte se jako kočka) Je pravda, že takové chování posiluje stabilitu společnosti. Na druhé straně ale také tu společnost nikam kupředu neposouvá. Když se na to podíváme z tohoto pohledu, je veškerý pokrok vlastně úchylkou.

Když vynálezce Marconi začal přemýšlet o bezdrátovém spojení, jeho rodina ho chtěla zavřít do blázince. A všimněme si, jak moc je dnes lidstvo na něm závislé.

I když se tomu tedy lidská společnost brání, ve skutečnosti potřebuje individuality. Bez nich by vyhynula. Možná je to v tlupě nastaveno tak, že každý "vzbouřenec" nejdříve musí prokázat, že nepřízeň ostatních vydrží a kvalifikuje se tak na nositele pokroku. Pokud se poddá a rychle vrátí k jistotám, není zřejmě ten pravý, kdo by měl prosazovat nové věci. Ani by to pravděpodobně nezvládl.

Jestliže první krok odložíte i o jeden den, pravděpodobně se nikdy nedočkáte úspěchu a naplnění svých snů. To není strašení. To je zkušenost mnoha generací lidí, kteří ve většině vykročení odkládali a jen málokdo z nich ten první krok skutečně udělal. Bez něj se však nedá očekávat úspěch.


Přátele nemáme na celý život

Pokud se tedy pro něco rozhodnete, uvedená reakce okolí není ničím neobvyklým. Je naprosto přirozená. Ještě posílí, když se vám hned nezačne dařit, nebo dokonce ztroskotáte. Záleží jen na tom, jestli máte dost síly a vytrvalosti. I v přírodě platí, že jen ti nejodolnější a nejvytrvalejší dosáhnou všeho, co chtějí. Kočka trpělivě čeká u myší díry, třeba celé hodiny, a je pak odměněna úlovkem.

A co řeči o sektách? Většinou vycházejí z toho, že chcete opustit jeden kmen a přejít k jinému, který má odlišné zvyky. Zase nejde o rozum. Znám sice pár lidí, kteří o sobě tvrdí, že se chovají jen rozumně a všechno zvažují, ale to je spíš sebeklam než skutečnost. Upřímně řečeno, nechtěl bych být v jejich kůži a odmítat jakékoliv emoce. Tím spíš, že instinkty neošidíte ( najdete také v knize Intuitivní marketing pro 21. století).

Zaujal mě například jeden člověk, který se vysmíval jisté organizaci MLM, že na jejích akcích lidé zpívají a tančí. Považoval je za hlupáky s vymytými mozky. Sám je přitom vášnivým fotbalovým fanouškem a hádejte, co dělá na stadionu - zpívá, křičí a tančí. Ale to je prý něco jiného.

Patříte k těm asi 5 % lidí, kteří dokáží rozpoznat dobrou výzvu a reagovat na ni? Pokud ano, pak jsou tyto informace také pro vás.


Jak neztratit odhodlání

Aby se vám podařilo takovou nepřízeň okolí ustát, použijte tyto nástroje:

V první řadě se orientujte na novou komunitu lidí, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Ti vám zaručeně nebudou říkat, ať se vzpamatujete, naopak vás podpoří a podrží. Hodně lidí má obavu, že pak přijde o své dosavadní přátele. Ale to přijdou tak jako tak. Přímo nebo nepřímo totiž dostanou ultimátum: "Buď dostaneš rozum, necháš toho a vrátíš se mezi nás, nebo máš smůlu". A přátele přece měníme celý svůj život, tak proč ne právě teď? Obavy z takového kroku jsou jen pozůstatkem strachu, že přijdeme o pohodlný život standardního člena tlupy.

Za druhé se nemučte myšlenkami, jestli je vaše volba správná. Rozumný člověk neskočí rovnýma nohama do něčeho, o čem nic neví. Ale když se rozhodnete, pak zaplašte pochybnosti a jděte si za svým úspěchem ( další se dočtete v článku Pravidlo úspěchu: Skočte do vody a plavte ze všech sil).

Jedna paní mi kdysi řekla, že půjde jen do takového podnikání, které bude na 100 % jisté. Zřejmě na něj čeká dodnes, protože nic takového neexistuje. Ve všem je nějaké riziko. Nebojte se neúspěchu. Bojte se, že se při první překážce jednou provždy vzdáte.

A za třetí, plánujte. Když se rozhodnete splnit si svůj sen, máte krásný vzdušný zámek. "Pokud jste si vysnili vzdušné zámky, vaše práce nesmí přijít vniveč. Váš cíl je v pořádku, musíte ho ale postavit na solidní pevné základy," řekl americký filosof Henry. D. Thoreau. A právě ten přechod od snění k práci dělá hodně lidem problém. Nevědí, jak začít, brzy poleví.

Když si stanovíte podrobný plán a budete ho důsledně plnit, jednak vám zabrání zpomalit a prokrastinovat, jednak budete vidět konkrétní výsledky a ty vás povzbudí.

Když se v Bibli píše o "moudrém muži", jde o člověka, který je poslušný a ví, že nemá cenu odporovat Hospodinovi. Slovo "rozumný" se dnes zase používá pro označení lidí, kteří se poslušně drží většinových zásad a nevyčnívají ze stáda. Můžeme tedy vidět, že některá slova říkají něco jiného, než bychom očekávali. Takže když řeknu, že člověk toužící po úspěchu by měl být "nerozumný", také to na první pohled nevypadá nejlépe. Ale jde o to, že se nemůžete chovat jako ti neúspěšní. Je potřeba dělat jiné věci.


Dobré? Sdílejte na sociálních sítích: