Síla příběhů - 2

Síla příběhů - 2A co věrohodnost? Většina z nás určitě neměla problém naučit se jezdit na kole nebo zvládnout řízení auta. Myslíte si, že byste se stejně snadno naučili létat za pomocí mávání paží či chodit po vodě? Asi ne, protože to obecně považujeme za nemožné nebo málo pravděpodobné. Rovnováhu při jízdě na bicyklu za nás udržuje podvědomí a zrovna tak nás vede jízdním pruhem, aniž bychom na to museli myslet. A protože už víme, že podvědomí odmítá přijmout za své nedůvěryhodné příběhy, je jasné, proč se těžko naučíme procházet po hladině jezera.

"Nelekejte se, když se vaše příběhy někdy i překvapivým způsobem splní."

Důvěryhodnost či reálnost cíle je tedy podmínkou, abychom ho - v podobě příběhu - přijali za svůj. Mnozí lidé se ptají, jak to udělat, aby podvědomí "ošálili", a kde je vůbec hranice mezi splnitelným a nesplnitelným. Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Podvědomí přijme všechno, čemu pevně věříme. Nelze se tedy jen tak tvářit a blufovat, sami před sebou přece těžko něco utajíme. Jestliže však máme pochybnosti, zda je náš příběh reálný, nikdy se nám ho nepodaří "uložit". Musíme tedy sami vědět, čemu jsme schopni a ochotni uvěřit.

Znamená však malověrnost zásadní problém? Myslím si, že lze zrovna tak začít s malými cíli a později teprve přejít k větším. Není tedy nutné upínat se hned k vrcholu života, a to i proto, že až se na něm ocitneme, bude nám možná najednou připadat malý a začneme se ohlížet po nějakém vyšším. Místo drahé vily v horizontu pěti let klidně začněte padesáti tisíci korunami na stavebním spoření na konci letošního roku. Jakmile zjistíte, že se vaše cíle skutečně plní, získáte sebedůvěru a tím i víru v reálnost náročnějších příběhů ( doporučuji i článek Od vzdušného zámku k pevné stavbě).


Jak vytvářet silné příběhy

Teď se už ale podívejme, jak příběhy vytvářet a jak s nimi následně pracovat. Na to, abyste si udělali děj podle svých potřeb, nepotřebujete žádný počítač ani tužku a papír - i když je samozřejmě použít můžete. Bez problému však sestavíte scénář jen tak v hlavě. Podstatné je, aby splňoval výše uvedené požadavky na konkrétnost, časové ohraničení a věrohodnost. Čím se mohou vaše příběhy zabývat?

Žena, která touží po malém květinářství, má příběh o tom, jak prodejnu slavnostně otevírá. Jiná žena si představuje, jak přihlíží synově slavnostní promoci. Podnikatel před svým vnitřním zrakem vidí, jak vchází do vestibulu svého nového podniku. A poradce si vytvořil příběh, v němž mu významný zákazník děkuje, že ho zachránil před problémy.

Tito lidé se tedy zaměřují na výsledek, nikoliv na konkrétní cestu k němu. Vůbec totiž není třeba zabývat se vědomě jednotlivými kroky. Ačkoliv to možná zní neuvěřitelně, to za nás udělá podvědomí. Jakmile totiž příběh přijme za svůj, považuje ho za realitu a podle toho se pak chová i ke světu kolem nás. Na jedné straně nám tedy předkládá obraz, který odpovídá našemu přání a obsahuje vše, co k jeho dosažení potřebujeme. Na druhé straně nás pak nenápadně ale účinně tlačí, abychom dosáhli souladu mezi příběhem a praxí.

žárovkaChcete patřit mezi nejlepší a mít odpovídající příjmy? Chcete si splnit své sny bez dlouhého čekání? Pusťte se do práce, která ukáže, co ve vás je. Pomáhejte více jak 1.000.000 podnikatelům vydělávat a vydělejte tím také. Využijte této šance a přijdete se k nám!


Dobře nasměrovaný příběh se "děje sám"

Podvědomí nikoho o svých detailních krocích neinformuje, takže většinou vidíme jen výsledky. A ty na nás mohou překvapit. Znám lidi, kteří mluví o zázraku nebo předpovídání budoucnosti. Splnilo se jim totiž přesně to, co chtěli, a oni si to nedovedou vysvětlit.

Kdysi jsem nutně potřeboval náhradu za dožívající auto, a tak jsem si vytvořil příběh, jak obcházím kolem svého nového vozu a zkouším si ho. Na víko kufru jsem chtěl umístit hvězdu Mercedesu, ale to se mi kupodivu nedařilo - vždy jsem tam nakonec viděl logo Škody. Pak jsem měl příležitost prohlédnout si ještě před představením veřejnosti novou Octavii - a poznal jsem v ní "své" auto. Skutečně jsem si ji pak zanedlouho pořídil.

Nelekejte se tedy, když se vaše příběhy někdy i překvapivým způsobem splní. Není to žádná magie, jen potvrzení, že opravdu fungují a vyplatí se tedy věnovat jim čas a úsilí.

Vytvořením příběhu ale ještě nic nekončí. Abyste ho mohli pevně uložit do paměti, musíte se mu dostatečně věnovat. Nestačí ho vymyslet - a pak na něj zapomenout. Takto bohužel končí většina záměrů, předsevzetí snů i plánů. Lidé jim věnují spoustu času a úsilí, ale pak je založí kamsi do šuplíku a jakmile jim zmizí z očí, vytratí se i z jejich paměti.

Příběhům se můžeme věnovat jak v reálném světě, tak ve své mysli. První metoda spočívá v tom, že si jednak vytvoříme spoustu připomínek (oblíbené jsou třeba poznámkové lístečky na zrcadle v koupelně nebo v autě), jednak si příběh sami ilustrujeme. Na technice příliš nezáleží, lze vystřihovat obrázky z časopisů, kreslit, malovat. Dokonce - protože hmat má na zapamatování velmi silný vliv - doporučuji vytvářet hmotné objekty. Sochy, skládanky ze stavebnice, modely z papíru… ( více se dozvíte také v e-knize Výtah k úspěchu).

Důležité je, abyste si na tuto činnost udělali čas. Nejde totiž o to, abyste co nejdříve nakreslili třeba svoji vysněnou prodejnu květin, a utíkali rychle dělat něco "užitečnějšího", ale abyste se příběhu stoprocentně věnovali. Jaký mám k tomuto požadavku důvod? Je prokázáno, že čím více činností a smyslů na jednu věc soustředíme, tím větší je šance, že si ji dlouhodobě uložíme v paměti. Například spojením sluchu a zraku naroste podíl zapamatování o 25%. Přidáme-li diskusi (a klidně můžete hovořit sami se sebou), dosáhneme uložení 65% příběhu. A ve spojení s hmatem jde pak o neuvěřitelných 80%.

Petr, který by chtěl zbohatnout, si ve volném čase kreslí bankovky. Nejsou to samozřejmě žádné falzifikáty, jeho výtvory mají uvedenou hodnotu obvykle vyšší než běžná měna. Kdybyste nahlédli do jeho pracovny, zjistili byste, že tato díla pokrývají velkou část zdi. V žádném případě však nejsou na jedno brdo - na každé "bankovce" je nakreslen jeden nápad, jak vydělat. Jak říká Petr, nijak je záměrně nevymýšlí. Přicházejí tak nějak samy…

Čím více a komplexněji se tedy svým příběhem zabýváte, tím lépe. Obecně řečeno, malování na plátno bude lepší než kreslení pastelkou, protože vyžaduje více času a přemýšlení. Ale podstatnější je, aby vás to bavilo a nechápali jste tuto činnost jako nepříjemnou povinnost.

Pojistěte si poloviční slevu na PARTNER PLUS! Pořiďte si nejlevnější variantu LIGHT, která je do 30. 9. zcela zdarma, a ta vám umožní čerpat naše služby a kdykoliv přejít na vyšší úroveň programu jen za poloviční cenu. Pojistěte si svoji slevu, ať vám neuteče.


Projekce příběhů v mysli

Druhou možností, jak se příběhy neustále zabývat, je jejich projekce v mysli. Můžeme k tomu využít poznatek, že v hladině alfa je náš mozek uvolněný a paměť funguje mnohem lépe než v normálním bdělém stavu. Toho se například užívá při speciální výuce jazyků.
Do hladiny alfa se můžete dostat za pomocí některých prostředků (nahrávky, psychowolkmany), nebo lze jednoduše využít skutečnosti, že se v ní každý z nás dvakrát denně nachází. Jde o dobu těsně před usnutím a ráno před úplným probuzením.

Ideálním a nenáročným způsobem, jak dosáhnout fixace příběhu, je tedy přehrát si ho po ulehnutí do postele. Pokud třeba toužíte po nové firmě, představujte si, jak do ní vcházíte. Zdraví vás recepční, vaši zaměstnanci přecházejí sem a tam, přivoláváte si výtah, vyjíždíte do své kanceláře…

Protože mysl má tendenci "ujíždět" a snaha plně se soustředit má obvykle za následek opuštění hladiny alfa (což pak může způsobit problémy s usnutím vůbec), je třeba se plně do příběhu ponořit. Toho dosáhnete nejlépe tak, že se zajímáte o detaily. Prohlížejte si proto třeba podrobnosti své "vysněné" kanceláře. Jak vypadá stůl, co je na něm, jaké obrazy visí na zdi… ( přečtěte si také v knize Intuitivní marketing pro 21. století).

žárovka"Ze všech smutných slov jazyka či pera nejsmutnější jsou: Mohlo to být!" napsal básník John Greenleaf Whittier. Usilujte o to, aby to nebyla i vaše slova, až budete hodnotit svůj život. Dobré příležitosti se nenabízejí věčně a na každém rohu. Tato vám může změnit život, stačí po ní sáhnout.

Možná si teď řeknete, že vymýšlet si takové detaily znamená soustředit se a výsledek bude přesně opačný. Také po vás nechci, abyste si je vymýšleli. Jen si je prohlížejte, to je vše. Jestliže vaše podvědomí na samém začátku neodmítlo děj jako nereálný, pak s ním už v tuto chvíli pracuje a příběh začíná žít svým vlastním životem. Dá se říci, že ztrácíte kontrolu nad detaily (vzpomeňte si, co se mně přihodilo v příběhu s automobilem). To vůbec nevadí. Naopak, příběh se tak čím dál tím více sbližuje s reálnou budoucností a začíná tím plnit svůj úkol.

Na závěr si ještě řekněme, jak dlouho je třeba se takto intenzivně věnovat svým příběhům. Odpověď zní, že tak dlouho, až si na to zvyknete a přestanete to považovat za ztrátu času. Příběhy se samozřejmě budou postupně měnit a jeden nahrazovat druhý, ale intenzitu byste zmenšovat neměli. Úspěch je přece náplní našeho života a proto nemůžeme péči o něj odbývat a šidit. Je možné, že budete muset změnit organizaci svého času a přerovnat si priority, ale za ten výsledek to přece stojí. Nebo ne?

  Komentáře: Pracujete s příběhy úspěchu?

 

Intuitivní noviny

Každý měsíc vám pošlu emailem originální čerstvou dávku inspirace v Intuitivních novinách



Inspirace ze Školy milionářů

Jednou za měsíc inspirace pro každého, kdo chce stát pevně na vlastních nohou.



 
Informace o nakládání s osobními daty zde.
 

Využijte tyto užitečné nástroje: