Napadlo mě to, když jsem chvíli postával nedaleko přechodu přes frekventovanou ulici. Všiml jsem si totiž, že lidé k problému, jak přejít na druhou stranu, přistupují zhruba třemi způsoby. A když se podíváme na přístup k životu a úspěchu, najdeme tam kupodivu něco velmi podobného. Také bychom se všichni rádi dostali na "druhou stranu", ale volíme různé přístupy, některé úspěšné a jiné naopak neúspěšné. Stejně jako na tom chodníku před přechodem.

První typ chodců se nejdříve nerozhodně zastaví, a když vidí, jak se kolem řítí nepřetržitý proud aut, pokrčí rameny a jde dál. Doufá, že jinde to půjde snáz. Stejně tak někteří lidé v životě, když se ocitnou před překážkou, couvnou a jdou hledat něco snazšího. Většinou samozřejmě nenajdou, a tak jim život utíká v čekání a obcházení. Je docela možné, že nikdy nepřejdou. Ale budou mít jistě důvod, proč to nemohli udělat. Nevhodný čas, nevhodné podmínky, nevhodné všechno.

Jiní jsou sice rozhodnuti přejít, postaví se však raději kousek od obrubníku, aby je někdo nepřejel, a čekají. Řidiči přece mají pouštět chodce, když chtějí přejít. V tom to ale je. Člověk postávající kus od vozovky vůbec nevypadá, že by opravdu chtěl na protější stranu.

"Ze všech smutných slov jazyka či pera nejsmutnější jsou: Mohlo to být!" napsal básník John Greenleaf Whittier. Usilujte o to, aby to nebyla i vaše slova, až budete hodnotit svůj život. Dobré příležitosti se nenabízejí věčně a na každém rohu. Tato vám může změnit život, stačí po ní sáhnout.

V životě tito lidé také dávají jen vlažně najevo, že jim o něco jde. Mají se však na pozoru, aby to nebylo nebezpečné. A hlavně očekávají, že jim ten úspěch někdo zařídí. Že jim zaměstnavatel nabídne lépe placené místo. Že je někdo pozve ke skvěle rozjetému podnikání. Že stát zařídí, aby měli zákazníky. A tak čas utíká a oni pořád stojí a stěžují si, že ostatní neznají pravidla.

Koho tedy řidiči pouštějí? Všiml jsem si, že chodce, kteří dají svůj úmysl jednoznačně najevo. Ne že by se bezhlavě vrhali pod kola aut, ale jednoduše vykročí tak, aby nikdo nepochyboval, že oni na druhou stranu přejdou. Není k tomu třeba kvílení brzd a hrozivé dopravní situace. Automobilisté je respektují a zastaví.

Úspěšní lidé dávají najevo své odhodlání

To jsou úspěšní lidé. Vědí, co chtějí, a neváhají za tím vykročit. Všimněte si, že rizika vnímají, ale nezveličují je. Tím, jak dávají jasně najevo svůj záměr, část překážek jim jednoduše zmizí z cesty. Proč? Protože mnohé bariéry existují jen v naší fantazii a rozplynou se, když se pustíme do naplňování svého záměru. Ulice plná hřmotících aut také na první pohled vypadá hodně nebezpečně, ale přesto přes ni denně bez úrazu přejdou tisíce lidí. Rizika životního uplatnění mohou připomínat tento hlučný provoz, ale je to s nimi stejné jako s ulicí. Denně je absolvují tisíce lidí a dostanou se tam, kam chtějí ( viz také článek Úspěch je ukryt pod hladinou).

Pro váš úspěch

Až tedy budete příště přecházet takovou ulici, všimněte si, jak to děláte. Budete mít úspěch, nebo musíte ve svém přístupu něco změnit?
 Třeba se zajímat o Školu milionářů

 
Informace o nakládání s osobními daty zde.